Pozorná žena odstartovala detektivní pátrání po mláďatech kalouse ušatého. Jejich mámu usmrtil kamion

Mrtvého kalouse našla Mirka Sokolová, která se zajímá o přírodu a má velký přehled o činnosti plzeňské záchranné stanice živočichů a rozhodně nechtěla nic ponechat náhodě. Od začátku bylo ale jasné, že najít mláďata sražené sovy nebude na této lokalitě zrovna snadné. „Silnice totiž vede přes lokalitu, kde v minulosti sídlilo množství kalousů. Kamionem sražená samice mohla mít hladová mláďata klidně jak na Mikulce, tak na Bílé Hoře a nebo za kempem u OSTENDE na Boleváku. Všude tam jsme totiž kalouse v minulosti měli, našli a kroužkovali,“ uvedl Karel Makoň, šéf záchranné stanice i Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva (DESOP).

Velkým překvapením proto byla pro záchranáře informace od aktivní paní Mirky, které se podařilo opuštěná mláďata kalouse najít poblíž Prokopávky. I když na místo vyrazila odchytová služba Městské policie Plzeň, pískající mláďata se za tmy nepodařilo najít. Záchranná akce proto měla pokračovat druhý den ráno za světla. Pitva usmrceného kalouse mezitím potvrdila, že se skutečně jedná o samici. A bylo tedy jasné, že někde čekají i hladová mláďata.

V terénu pod Prokopávkou proto pracovníci záchranné stanice začali pečlivě kontrolovat strom za stromem vzrostlé borovice, jako to deset hodin předtím dělala paní Mirka s městskou policií a termovizí. „Koukám přes plot do sousední zahrady a ve špici jedné ze dvou borovic vidím staré ptačí hnízdo. Tam kalous hnízdil a mláďata budou rozlezlá někde kolem. V tom vidím chundelatou šedivou kuličku prachového peří s oranžovýma očima sedět na sousedním okrasném stříbrném jehličnanu,“ popsal nález prvního mláděte Karel Makoň.

Mládě sedělo na zahradě na soukromém pozemku, kde momentálně nikdo nebyl a ani na zvonek či volání nikdo nereagoval. Začalo proto obíhání sousedů a shánění kontaktu na majitele zahrady. Když se podařilo číslo sehnat, majitelka nečekaně přijela na zahradu i s rodinou. „Všechny tři mladé kalouse jsme úspěšně odchytili. Při manipulaci s mláďaty se však z koruny sousední břízy ozvalo mládě čtvrté. To bylo však hodně vysoko a na krajní větvi. Zatímco tři mláďata jsme převezli k nám na stanici, čtvrté jsme nechali po několika konzultacích s jinými kolegy ovdovělému samci na lokalitě k dokrmení,“ uvedl Makoň.

Tentýž den večer se záchranáři na lokalitu po setmění i s paní Mirkou ještě vrátili. Bylo třeba ověřit přesný počet mláďat, která na lokalitě zůstala a zda samec žije a krmí. I přesto, že kontakt rodiče s mládětem přímo neviděli, podle zvuků, pískání a ranního nálezu čerstvě uloveného hraboše pod stromem dospěli k závěru, že je vše v pořádku. Zatímco tři částečně osiřelá mláďata našla dočasný azyl na záchranné stanici, jedno zůstalo se samcem na lokalitě. Až všechna povyrostou a začnou pořádně létat, tak se možná k sovímu tátovi zase vrátí.

„Velké poděkování patří paní Mirce Sokolové, která celému případu věnovala nejvíce času a velmi dobře vyhodnotila situaci. Děkujeme za přístup i paní majitelce zahrady, která nám poskytla svou zahradu a pomohla při ověřování aktuální situace,“ dodal Karel Makoň.