Ani jeden z vojáků čtyřčlenné posádky nepřežil pád bitevního vrtulníku Mi-24. K tragédii došlo přesně před 41 lety u Bezdružic na Tachovsku. Vyšetřovatelé tehdy označili za viníka nehody pilota a letovoda, který při plánování cvičení vycházel z více než deset let staré mapy, v níž nebylo zakresleno elektrické vedení nad údolím potoka.
Kapitán vrtulníku Bohuslav Karkošiak, operátor Vladimír Babka, palubní technik Zbyněk Vostřák a technik ve výcviku Roman Kmoch odstartovali 17. května 1983 z letiště v Plzni na Borech, aby se vydali na nácvik vysazení průzkumné skupiny. Cvičení v podvečerních hodinách vyžadovalo let v nízké výšce, kvůli čemuž neudržovala posádka spojení s ředitelstvím letu. Velení očekávalo, že se vrtulník vrátí za hodinu, tedy v sedm večer. Posádka se však nehlásila, a tak hodinu a půl od jejich odletu odstartoval další stroj, aby je našel. V 19:45 obdrželo velitelství zprávu o nálezu trosek ve svahu u Úterského potoka. Nikdo nepřežil.
Pátek, 30. června 2023, 06:31
Letos je to deset let, kdy začaly fungovat webové stránky Letecká badatelna. Během let tam postupně přibývaly příběhy a osudy pilotů, kteří se zřítili na našem území. Někdy šlo o nešťastnou shodu okolností, jindy o napínavé vzdušné souboje. Jeden...
Díky tomu, že byl průběh letu předem naplánován, měli vyšetřovatelé jasnou představu o tom, co se stalo. Posádka po přistání na ploše provedla plánované úkony a poté pokračovala v letu nízko nad terénem, zhruba 15 až 30 metrů. Od osady Úterý letěla údolím potoka, kde pilot na malou vzdálenost spatřil dráty vysokého napětí.
„Pilot nepřiměřeně prudce přitáhl páku kolektivu i cyklického řízení. Vrtulník nepřešel do stoupání, ale v důsledku velkého podélného sklonu se prudce snížila jeho rychlost. Na vzniklé třesení vrtulníku reagoval pilot spuštěním páky kolektivu na minimální úhel náběhu listů rotoru. Současně došlo k nárazu na vodiče, vykmitnutí listů rotoru a useknutí ocasního nosníku," popisuje Pavel Krejčí na svém portálu Letecká badatelna, kde přibližuje osudy bezmála osmi stovek havarovaných letadel na území ČR.
Ještě dlouhé roky po nehodě se na místě nacházely trosky zříceného vrtulníku, zdroj: Pavel Krejčí/Letecká badatelna (2017).Neovladatelný stroj se posléze zřítil do kamenitého svahu. Náraz ho rozerval na kusy, část se převrátila do potoka. Trosky následně pohltil požár. Vyšetřovatelé jako příčinu nehody označili chybu pilota, který v leknutí nepřiměřeně zareagoval. Hlavní podíl na neštěstí ale nesla nedostatečná činnost letovoda při plánování letu. Nezajistil totiž aktualizaci map. Posádka se tak řídila podklady z roku 1972, kde nebylo zakreslené elektrické vedení. Škoda způsobená nehodou vrtulníku dosáhla v té době na závratných 30 milionů korun.
Tragická a poměrně málo známá nehoda vrtulníku se stala přímo v centru Plzně 2. března 1967. Při stavbě provozovny Oděvní služby města Plzně v blízkosti papírny tam havaroval vrtulník Mil Mi-4. Po jeho zřícení se z trosek podařilo vyprostit dva těžce zraněné členy posádky. Jeden pilot bohužel při převozu do nemocnice zemřel.
Nehoda se stala v okamžiku, kdy měla posádka vrtulníku nacvičovala možnost usazení komínového dvacetimetrového nástavce o hmotnosti 720 kilogramů. Pilot zvedal břemeno do svislé polohy a přitom nejspíše zachytil předním kolem o nosné lano. Obsluha na zemi nestačila na nečekanou situaci reagovat. Stroj se převrátil na bok a poté se z neveliké výšky zřítil na zem. I přes okamžitě poskytnutou pomoc bohužel jeden pilot nepřežil.
Foto Letecká badatelna
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
