Známe desítku nejrizikovějších míst na silnicích v Plzeňském kraji

Nejnebezpečnější místa v regionu definovali experti na Regionální dopravní konferenci. „Tato konference nám umožňují detailně zmapovat riziková místa v každém regionu, identifikovat příčiny nehod a diskutovat o tom, jaké kroky je třeba podniknout pro jejich nápravu,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod. Podle něj mají právě tvrdá data zásadní význam, pomáhají obcím a městům rozhodovat o tom, kde je nutné upravit dopravní značení, instalovat bezpečnostní prvky nebo posílit dohled policie.

O změnu si už dlouho říká zmíněná křižovatka u Hořehled. Patří dlouhodobě k nejproblematičtějším místům v regionu. Leží v mírném esíčku mezi lesem a otevřenou krajinou, kde se provoz z hlavního tahu potkává s lokální dopravou mířící do okolních obcí. Řidič se tu ocitne v kombinaci ne úplně přehledné zatáčky a křižovatky, která vyžaduje pozornost i přesné vedení auta.

„Data za posledních pět let mluví jasně. Dvacet nehod a čtyřiadvacet zraněných. Jen za poslední dva roky policisté řešili dvanáct havárií. Typickým scénářem je zde nezvládnutý průjezd zatáčkou a náraz do protijedoucího vozu nebo do pevné překážky. Silnice se v místě lehce stáčí, povrch bývá mokrý či znečištěný a řidiči na hlavním tahu často přijíždějí rychleji, než je bezpečné,“ uvedl Marek Sibal, datový analytik ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

Odborníci na konferenci se shodli, že hlavním viníkem je rychlost. Nejde o extrémní překračování limitů, ale o to, že řidiči nedokážou správně vyhodnotit technický stav zatáčky a přizpůsobit mu jízdu. Experti na konferenci upozornili, že se tu opakuje stále stejný problém, kterým je příliš rychlý vjezd do úseku, jenž na to svou konstrukcí jednoduše není stavěný.

Na konferenci zaznělo i řešení na zásadní úpravu celé křižovatky. Vhodným řešením je zatáčku zrušit. Narovnat ji a udělat křižovatku ve tvaru „T“. Nová, přímá geometrie by pomohla zpomalit příjezdové rychlosti a zároveň by zlepšila přehlednost místa. Pokud se přípravu projektu podaří dotáhnout, může mít Plzeňský kraj už za několik let o jedno chronicky nebezpečné místo méně.

Druhým nejnebezpečnějším místem v kraji je okružní křižovatka Tyršova–Puškinova na silnici I/22 v Klatovech. Leží nedaleko centra města, v úseku, kde se dříve potkával silný tranzit s místní dopravou. Řidiči tu najíždějí do okružní křižovatky ze čtyř směrů, přičemž plynulost provozu závisí na dobré viditelnosti, pozornosti a respektování přednosti v jízdě.

„Za posledních pět let policisté evidovali šestnáct nehod a šest zraněných. Přestože jde o klasický kruhový objezd, kolize tu měly jedno společné, šlo převážně o nedání přednosti. Řidiči vjíždějící do křižovatky nerespektovali značku „Dej přednost v jízdě“ nebo vyhodnotili dopravní situaci příliš optimisticky, typicky při snaze rychle se zařadit do rušného provozu,“ upřesňuje Marek Sibal.

Na konferenci zaznělo, že u této lokality už mohlo dojít k výrazné změně k lepšímu. Dříve šlo o průjezdní tah, kterým projížděla velká část dopravy směřující napříč regionem. To se však změnilo s loňským otevřením obchvatu Klatov. Těžká a tranzitní doprava byla odvedena mimo centrum a původně exponovaná okružní křižovatka je dnes mnohem klidnější.

Pozor i na úsek silnice I/21 u Plané

Třetí velmi rizikovou komunikací v regionu je silnice I/21 u Plané. Jde o lesní oblouk, který trestá rychlou jízdu. Úsek silnice I/21 u Plané u Mariánských Lázní vede otevřenou krajinou, aby se o pár set metrů dál zanořil do lesa, kde se stáčí do výraznějšího oblouku. Právě zde se řidič dostává do kombinace delšího rovného úseku a následující zatáčky, která klade vyšší nároky na odhad rychlosti i přilnavost vozu.

„Za posledních pět let tu policisté zaznamenali devět nehod a stejný počet zraněných. Jen za poslední dva roky se zde stalo šest kolizí. Záznamy ukazují podobný průběh. Řidiči po rychlém dojezdu z rovného úseku nezvolí vhodně rychlost a v lesním oblouku pak nezvládnou vedení vozu. Následkem jsou srážky s protijedoucím autem nebo nárazy do pevné překážky,“ vysvětluje Sibal.

Diskutující na konferenci upozornili, že úsek je problematický z hlediska počasí i viditelnosti. V lese bývá vlhčeji, asfalt chladne rychleji a za šera či deště se úsek stává mnohem hůře čitelným. Právě za horší viditelnosti zde evidence uvádí nejvíce nehod. Přesto platí, že nejčastější příčinou je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Řidiči včas nezpomalí na bezpečnou rychlost.

Podle odborníků však tato lokalita nezůstane bez zásahu. Už nyní se připravuje řešení, které nemá zahrnovat pouze jeden problémový oblouk, ale rozsáhlejší opravu celého úseku silnice I/21. Zaznělo, že projektová příprava běží a ke stavebním pracím by mohlo dojít přibližně za dva roky.