Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení stále čeká. Příkladem je i středověká chodba, kterou teď zmapovali archeologové a specializovaná firma. Zmínky o chodbě pocházejí dokonce z rukopisu z roku 1744.

Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni objevili u legendami opředené hory Říp mohylu starou téměř pět tisíc. Hrob pravěké ženy obsahoval vzácné měděné artefakty a náhrdelník ze psích zubů. Předměty podle odborníků ukazují na její výjimečné společenské postavení.

Archeologové z Plzně, Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy začali zkoumat pozůstatky americké polní nemocnice v plzeňském Borském parku. Byla největší na západě Čech, který osvobodila americká armáda. Američtí lékaři, sestry a další personál, který čítal na 300 vojáků, v ní od května do září 1945 ošetřovali také Plzeňany. Kvalitně vybavená nemocnice měla tehdy zásoby penicilinu. S prací vědců, kteří provádějí geofyzikální průzkum, se lidé seznámí při oslavách osvobození od 2. do 6. května.

Podrobné 3D modely nalezišť budou moci tvořit archeologové z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU) díky moderním přístrojům za 13 milionů korun. Drony, kamery nebo 3D tiskárnu využijí v novém Centru digitální archeologie vědci i studenti.

Při výzkumné expedici do jižního Kyrgyzstánu učili archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni řadu zajímavých objevů a ve výzkumu nadále pokračují. Aktuálně prozkoumávají lokalitu v podhůří Pamíru. Jejich práce poskytuje vhled do života na euroasijské Hedvábné stezce v době železné.

Fandové historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily také k ukládání odpadu. Zkoumání takových jímek je proto velmi specifická disciplína, jež dokáže odhalit mnoho zajímavostí o životě našich předků. Archeologové takto podrobně prozkoumali barokní jímku za zdmi kláštera v Plasích a se zajímavými nálezy chtějí seznámit i veřejnost prostřednictvím výstavy.

Archeologové z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) během nedávného výzkumu prozkoumávali pozůstatky v okolí hradu nacházejícího se nad řekou Berounkou severně od Plzně. Se svými výsledky chtějí seznámit i širokou veřejnost. K čemu sloužil záhadný kámen nalezený na dně řeky? A jaký původ mají spečené kameny z okolí hradu? Na všechny tyto otázky odpovídá krátký dokument.

Fandové historie se i letos dočkají oblíbené akce, kdy mohou spolu s odborníky vyrazit na hrady, tvrze či mohyly. Po zajímavých lokalitách je provedou archeologové, kteří zájemce zasvětí do tajů jejich práce. V Plzeňském kraji mohou lidé vyrazit například na Vlčtejn, hrad Věžka u Druztové nebo do Přírodní rezervace Krašov. Dočkají se také ti, které zajímají válečné objekty. Na ně totiž čeká akce nazvaná Válečná krajina Holýšovska.

S pomocí moderních výzkumných metod chtějí badatelé zmapovat už zaniklé a mnohdy opomíjené lágry na pomezí Bavorska a Čech. Památky chtějí detailně zdokumentovat a ještě v letošním roce odprezentují získané materiály široké veřejnosti prostřednictvím map, knih nebo podcastů.

Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení teprve čeká. Momentálně se historici věnují zkoumání pozůstatků zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, kde narazili na záhadný reliéf v podobě obličeje. Kdo je autorem tajemného emotikonu a co vlastně znamená? I to je předmětem mnohdy napínavého bádání.