Archeologové odhalují tajemství ukryté chodby pod klášterem, zpřístupní ji veřejnosti

Klášter založil v polovině 12. století kníže Vladislav II. Stáří chodby datují odborníci na přelom 13. a 14. století, kdy u nás ještě vládli Přemyslovci. O tajemné chodbě se zmiňuje už plaský řeholník Benedikt Scheppl, jenž do svého rukopisu „Lapis sepulchralis“ z roku 1744 zapsal: „V štolu, která se propadla poblíž královské kaple svaté Máří Magdalény, se chlapci pokoušeli prozkoumat, leč strach z panen je zdržoval. Okamžitě se rozletěla pověst, že zde stával i klášter zahalených panen, ke kterému vedla tato podzemní chodba a brána by měla být za cihelnou. Chodba měla umožňovat jeptiškám obvyklé vycházky na čerstvý vzduch.“ Tato výpověď je sice hodnotná, obsahuje ale drobný detail. Ženský klášter v Plasích nikdy nebyl.

Pozůstatky kolem hradu Věžka jsou opředené řadou tajemství, odpovědět se na ně snaží krátký dokument

Neděle, 19. února 2023, 09:01ZprávySpolečnostPlzeňsko

Archeologové z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) během nedávného výzkumu prozkoumávali pozůstatky v okolí hradu nacházejícího se nad řekou Berounkou severně od Plzně. Se svými výsledky chtějí seznámit i širokou veřejnost. K...

O chodbu se začali zajímat archeologové z Národního památkového ústavu v Plzni. Možnost ji podrobně prozkoumat se jim naskytla v rámci velké rekonstrukce prelatury a barokní sýpky. Archeoložka Marcela Waldmannová během svého badání zjistila, že již počátkem minulého století předpokládal archeolog Antonín Friedl, že chodba vedla ze suterénu takzvané královské kaple do sklepa opatské rezidence. V 60. letech pak dokonce došlo k jejímu odhalení při utajované akci výstavby krytu civilní ochrany.

„Tehdejší plzeňští památkáři téměř partyzánsky pořídili několik fotografií a alespoň se potvrdilo, že vedla z prelatury. Prelatura je areál, který je oddělený od uzavřené mnišské klauzury. Opat zde přijímal různé návštěvy, řídil klášterní panství a měl i svůj opatský byt,“ přibližuje Filip Kasl, archeolog Národního památkového ústavu v Plzni.

„Štolu jsme hledali přes čtvrt století a byla pro nás docela překvapivá svým charakterem. Je to celokamenná štola, včetně kamenné klenby“ uvedl Josef Řehák ze specializované firmy, která se se zabývá průzkumem štol. Zásadní pro ně ale bylo, že nenašli žádnou podlahu.

„Ostatní barokní štoly, které tady máme, mají nějakou zpevněnou podlahu, kdežto tady jsme našli v jedné části pozůstatky jakési malé vrstvičky, které pravděpodobně patří nějakému dřevěnému zpevnění podlahy. To znamená, že by to nasvědčovalo spíše tomu, že to byla štola komunikační,“ uvažuje Řehák.

Archeology překvapil středověký emotikon i staré pohřebiště u zaniklé kaple plaského kláštera

Středa, 10. listopadu 2021, 18:25Zprávy

Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení teprve čeká. Momentálně se historici věnují zkoumání pozůstatků zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, kde narazili...

Tomu by nasvědčoval i fakt, že nemá žádný výrazný spád a je v podstatě rovná. Podzemní štoly, které vodu přiváděly a odváděly jsou v klášterech časté. Ale o nálezech podzemních komunikací zatím odborníci moc nevědí.

„V klášteře Plasy byl v letech 2015 až 2020 objeven, prozkoumán a opraven přes 90 metrů dlouhý úsek středověké páteřní štoly, vedoucí ze sklepů prelatury pod opatskou zahradou až na prostranství před takzvanou královskou kapli. Tady se klenutá stavba mění v zúžený a rovně zaklopený kanál. Stáčí se a prochází zaniklým středověkým domem,“ přibližuje NPÚ.

K čemu dům sloužil se mohou jen domnívat. Jednou z možností je, že šlo klášterní nemocnici. Chodil opat podzemní chodbou? Nebo skrze štolu jen tekla voda? To jsou otázky, na které možná odpoví až další generace archeologů. Odhalené skutečnosti dle nich ale naznačují, že se tamtudy chodit mohlo a odpovídalo by to zápisu ze starého letopisu. Klášter navíc prošel citelnými barokními úpravami a dnes je takřka už nemožné se dopátrat větších podrobností. Průzkum tajemné chodby je ale zážitkem, o který se chtějí odborníci do budoucna podělit i s veřejností. První skupinky by se tam mohly vydat už napřesrok.