Archeology překvapil středověký emotikon i staré pohřebiště u zaniklé kaple plaského kláštera
Vůbec první archeologický průzkum se v areálu plaského kláštera uskutečnil už před sto lety. Přesto řada zajímavostí na své objevení teprve čeká. Momentálně se historici věnují zkoumání pozůstatků zaniklé románské kaple sv. Bartoloměje, kde narazili na záhadný reliéf v podobě obličeje. Kdo je autorem tajemného emotikonu a co vlastně znamená? I to je předmětem mnohdy napínavého bádání.
Rozsáhlá národní kulturní památka v Plasích už několik let prochází náročnou obnovou. Souběžně se stavebními pracemi se tam kromě dělníků pohybují také archeologové, kteří si už připsali několik zajímavých objevů. Před časem se například doslova ponořili do průzkumu fekální jímky a mohli tak blíže odhalit, jak vypadal každodenní život za zdmi kláštera.
Plaský klášter založil roku 1144 tehdejší kníže Vladislav II. Roku 1826 se rozhodl (v té době už bývalý klášter) koupit kancléř Klement Václav Lothar Metternich.
Ke konci druhé světové války zde pobývala Rudá armáda. Metternichové se zpět nevrátili. Po odchodu armády byly budovy i pozemky přidělovány nejrůznějším institucím, mobiliář byl rozvezen, rozprodán i rozkraden. Nejhorším zásahem bylo zbudování krytu civilní obrany pod budovou samotnou v roce 1963.
V roce 1995 prohlásila vláda ČR zdejší areál Národní kulturní památkou
„V letošním roce se výzkum oddělení archeologie našeho pracoviště odehrává ve veřejně nepřístupné části areálu v rámci záboru staveniště, kde probíhá realizace projektu Obnova opatské rezidence. Zaměřen je na lokalitu v těsném sousedství severní obvodové zdi příčné lodi klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, kde se daří odkrývat pozůstatky zaniklé románské kaple,“ vysvětluje archeoložka Marcela Waldmannová z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.
Cílem výzkumu zaniklé kaple sv. Bartoloměje je zjistit, v jakém rozsahu a stavu se nacházejí zděné konstrukce pod šikmou opěrnou zdí, která byla na této straně kostela vystavěna v 19. století. V loňském roce odkryli výzkumníci přes 1,5 metru obvodové zdi.
„Interiér prostoru, jenž byl částečně zahlouben do terénu, se vyznačoval velmi strohým architektonickým provedením. Jde pouze o neomítané kvádrové zdivo se vzácně dochovanou linkovou malbou. Z vnější strany byl překvapivě zachován kamenný, výrazně profilovaný sokl. Dalším překvapením bylo odhalení vstupního otvoru, namísto malé apsidy s oltářem, očekávané na základě dochovaného historického plánu. Kromě zděných stavebních konstrukcí překvapil například nález kamenného kvádru s vyrytým obličejem,“ přibližuje Waldmannová.
Detail středověké rytiny, foto: NPÚ, ÚOP v Plzni
Ukazuje vyobrazený emotikon patrona kaple, nebo se jen kameník takto podepsal? Odpoveď asi zůstane navždy záhadou. Na středověkou rytinu obličeje narazili archeologové na kamenném bloku z rozebírané šikmé opěrné zdi mezi prelaturou a kostelem. Na stavbu zdi byly použité mohutné kamenné bloky ze zbourané kaple.
Na místě kaple se dříve nacházelo pohřebiště
Jako největší překvapení hodnotí odborníci objev staršího pohřebiště, které předcházelo výstavbě kaple. „K prověření rozsahu tohoto hřbitova přispěla také druhá letošní sonda ve svahu za presbyteriem kostela. Zachyceno bylo zaniklé etážové pohřebiště, které určilo možnou maximální úroveň terénních úprav a nebude tudíž hlouběji zkoumáno,“ doplnila Waldmanová.
Letošní archeologický výzkum – sonda za kostelem odhalila zaniklé etážové pohřebiště, foto: NPÚ, ÚOP v PlzniZ jaké doby pohřebiště přesně pochází, určí takzvaná radiouhlíková metoda, kterou zpracuje Ústav jaderné fyziky AV ČR. Vycházet budou experti z odebraných vzorků kostí a zubů. Práce archeologů v areálu plaského kláštera rozhodně nekončí a brzy se tak možná dočkáme dalších unikátních objevů.
