pondělí 27. září 2021 Jonáš

Studna z doby založení města čekala na své objevení přímo pod okny katedry archeologie

Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po staletí se v ní hromadil odpad, který lze bez nadsázky označit za poklad. Lze z něj totiž vyčíst, jak žili Plzeňané už v dobách Rudolfa II.

Naprosto nevídaný objev učinili plzeňští archeologové, kteří na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici odhalili část středověkého domu a studnu plnou rozličných předmětů. Nyní se mohou věnovat bádání a více současným obyvatelům přiblížit, jak žili jejich předci v západočeské metropoli.

„Výzkum odhalil mimořádně bohaté soubory artefaktů, které umožňují doslova nahlédnout do domácnosti plzeňských měšťanů doby národního obrození a průmyslové revoluce, tedy období, kterým se archeologové obvykle nevěnují, což dobře zapadá do jedné ze specializací naší katedry na archeologii novověku a modernity,“ vysvětluje vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.

První etapa výzkumu proběhla loni v létě, kdy se archeologové soustředili na odkryv terénu. Právě tehdy narazili na část středověkého domu, který šel k zemi v roce 1954. Dále zde pod vrstvou odpadu ve vápenné jámě ležely keramické fragmenty z 16. až 18. století. Na tento výzkum navázala letos druhá etapa, která se více věnovala zkoumání studny, která pochází pravděpodobně už z doby založení města.

Detail sacího ventilu dřevěného historického potrubí, které bylo objeveno v hloubce pěti metrů.

Výkopové práce skončily v předposledním červencovém týdnu. Celková hloubka historické studny dosahuje téměř 17 metrů. Ze spodní části byla vyzvednuta rozsáhlá a unikátně dochovaná kolekce artefaktů z období 16. až 20. století. Jsou mezi nimi nejrůznější druhy nádobí, ale také broušené sklo nebo úlomky skleněných figurek. „V některých případech se zřejmě jedná o importy. Jejich původ ještě budeme ověřovat,“ doplňuje vedoucí výzkumu Lenka Starková z katedry archeologie Fakulty filozofické ZČU.

Klášterní záchodová jímka z počátku 18. století ukrývala nečekané poklady

Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi...

Pro studenty měl celý výzkum další přidanou hodnotu, jelikož se odehrával přímo pod okny jejich katedry, a tak mohli sledovat metody a postupy přímo v areálu univerzity.

Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se dochovaly i hojné pozůstatky organických materiálů včetně dvou vrtaných dřevěných trubek vertikálního čerpacího potrubí. Jeho horní část byla vzhledem k jeho nestabilitě vyzvednuta a bude instalována jako exponát v rámci prohlídkové trasy plzeňského podzemí,“ prozrazuje Starková.

Veřejnost se tak bude moci seznámit s těmito doklady čerpání a rozvodu vody, které tvořily běžnou součást plzeňské vodovodní sítě v období novověku. Vybrané kolekce nálezů si v září budou moci zájmci prohlédnout v rámci akce Plzeňské dvorky 2021.  

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto ZČU

Štítky ZČU, Fakulta filozofická, objev, Plzeň, archeologie, studna, středověk, historie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.