Archeologové z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) během nedávného výzkumu prozkoumávali pozůstatky v okolí hradu nacházejícího se nad řekou Berounkou severně od Plzně. Se svými výsledky chtějí seznámit i širokou veřejnost. K čemu sloužil záhadný kámen nalezený na dně řeky? A jaký původ mají spečené kameny z okolí hradu? Na všechny tyto otázky odpovídá krátký dokument.
„V rámci řešení vědecko-výzkumné činnosti jsme vytipovali takzvané záhadné archeologické lokality. Jde o místa, u nichž není známo stáří ani k čemu sloužily. Náš výběr padl letos na hrad Věžka a jeho okolí,“ vysvětluje archeolog z NPÚ v Plzni Filip Kasl.
Pozornost archeologů se upnula například na záhadný kámen, který byl nalezen před 60 lety na dně řeky v blízkosti Druztové. Na výšku má jeden metr a je na něm vytesaný kříž. Badatelé nález tehdy označili jako převoznický kámen. Nyní výzkumníci hovoří o tom, že šlo spíše o smírčí kámen. „Mohl zde být umístěn jako připomínka nějakého velkého neštěstí jako byla velká povodeň nebo nešťastná událost při překonávání řeky,“ uvažuje v dokumetu archeolog. To by dosvědčovaly i důkazy, které nalezli archeologové v zakládací listině kostela sv. Máří Magdaleny. V latinsky psaném textu stojí, že se často stávalo, že lidé nemohli kvůli častým povodním do kostela a mnozí se utopili na přívoze pod hradem.
Zhruba 70 metrů severně od hradu se nachází vyvýšenina Homolka. Zde nálezy sahají ještě hlouběji do historie, a to období takzvané halštatské kultury, která se časově shoduje se starší dobou železnou.
„Na severním opevnění jsme položili dvě sondy, díky kterým jsme zjistili, že val je nasypán z hlíny, ve které se vyskytují kameny připomínající železářskou strusku. Jedná se o spečené a různě natavené kameny,“ pokračuje Kasl. Jak a proč došlo k natavení těchto kamenů? Na to odpověděl experiment. Ten ukázal, že kameny se nejspíš spekly vlivem požáru. Šlo o rituál spojený se zapalováním ohně nebo o následky nájezdu útočníků? To se asi nedozvíme.
„Mnoho otázek zůstává stále nezodpovězených, ale pro je nás zásadní, že se nám podařilo prokázat, že lokalita Homolka byla původně pravěkým hradištěm. Na ploše hradiště později v neklidném 15. století vznikla jakási předsunutá bašta, kterou dobyli útočníci a celá lokalita pak byla poškozená v novověku lomem,“ dodává Filip Kasl. Více zajímavých informací se dozívíte v 16minutovém dokumentu.
Foto Národní památkový ústav | Zdroj Národní památkový ústav
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
