Pivovarský gigant za posledních pět let snížil emise ve výrobě téměř o polovinu

Celkové emise ve výrobě snížil Prazdroj od roku 2019 už o 46 procent. Zatímco ještě v roce 2019 jeho pivovary produkovaly 19 procent všech emisí CO2 z celého hodnotového řetězce, v roce 2024 to bylo už jen 13 procent.

„Zaměřujeme se na snižování dopadu našeho podnikání na životní prostředí, na které přímo navazují desítky konkrétních projektů. Investujeme do obnovitelných zdrojů energie, snižujeme spotřebu vody ve výrobě, inovujeme stáčecí linky a přecházíme na plně automatizované sklady. Udržitelnost zkrátka chápeme jako způsob myšlení, který se promítá do všech oblastí našeho podnikání – od nákupu surovin a výběru technologií v pivovarech přes plánování a dopravu až po obaly,“ uvádí manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral.

V loňském roce směroval Prazdroj významné investice do fotovoltaiky, kterou instaloval ve všech svých pivovarech. Díky vlastním solárním elektrárnám tak dokáže pokrýt část spotřeby svých pivovarů. Dalším krokem ke snižování stovek tun emisí je investice do plně automatizovaného skladu v Plzni, ve kterém minimalizoval využívání vysokozdvižných vozků na plyn a nahradil je autonomním kolejovým systémem přepravujícím palety ze stáčírny do skladu a poté až ke kamionu.

Po loňském spuštění nové automatické stáčecí linky v plzeňském pivovaru za 700 milionů korun začal Plzeňský Prazdroj plnit veškerá piva a cidery určené pro český trh do vratných skleněných lahví. Tím učinil další výrazný krok k cirkularitě svých obalů. „Loni jsme pokračovali i v šetrném hospodaření s vodou. Díky našim dlouhodobým opatřením na úsporu vody jsme dokázali snížit spotřebu na 2,79 litru vody na jeden litr piva, zatímco ještě v roce 2012 to bylo 3,6 litru. Světový průměr je přitom 4-5 litrů vody na jeden litr vyrobeného piva,“ vysvětluje Jakub Zaoral.

Oblast zemědělství a surovin loni vyprodukovala sedm emisí, zpracování surovin šest procent. Největší podíl připadal na obaly, a to 27 procent emisí, následované chlazením piva v hospodách, restauracích a obchodech s 21 procenty. Doprava a logistika tvořila 15 procentní podíl, zatímco investice a nákup služeb generovaly osm procent emisí.

„Náš projekt ‚Chytrej výčep‘ reálně pomáhá majitelům restaurací snižovat spotřebu vody a energií ve výčepech a hledá další řešení pro jejich úspory. Projekt ‚Pro chmel‘ se snaží českým pěstitelům chmele pomoci s efektivnějším hospodařením s vodou. A v rámci projektu ‚Pro ječmen‘ zase společně s farmáři hledáme cesty, jak s využitím principů regenerativního zemědělství stabilizovat výnosy sladovnického ječmene, klíčové suroviny pro výrobu českého piva, který ohrožuje klimatická změna,“ vysvětluje Jakub Zaoral.