Archeologové zkoumají českou svatyni. Je o tisíc let starší než slavný Stonehenge

Podle zjištění vědců vybudovali naši předci kruhové ohrazení o průměru 230 metrů. Součástí byl také více než 2,5 metru hluboký příkop a 12 nepravidelně rozmístěných sloupů. Lokalita se nachází v katastru obce Chleby.

„Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná. Když jsme ale začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie FF ZČU.

Archeologové určili hned dvě hlavní pozorovací místa. Jedno souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu. Druhé propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem Slunce při zimním slunovratu. Podobné uspořádání je známé ze Stonehenge. Chlebská stavba je ale podle nových zjištění vědeckého týmu výrazně starší. 

„Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec. Stejný princip je i na hlavní ose Stonehenge. Nyní se ukazuje, že podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu,“ doplnil Krištuf.

Místo pro rituály i pohřebiště

Stejně jako Stonehenge i Chleby byly také místem pro rituály. Svědčí o tom například býčí lebky a rohy nalezené v příkopu poblíž vstupů. „Předpokládáme, že původně mohly zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení. Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy,“ doplnil archeolog Jan Turek, který se na výzkumu podílí za Univerzitu Karlovu.

V příkopu archeologové také objevili lidské kosti. Dřívější výzkum odhalil hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky přibližně osmnácti lidí, které do něj byly uloženy postupně. Současný výzkum ale ukazuje, že se role místa později změnila. „Zatímco Stonehenge zažilo opakované návraty a dodnes bývá spojováno například s keltskými druidy, první výsledky z Chleb naznačují opačný vývoj. V době železné už monument svůj původní význam zřejmě definitivně ztratil. Příkop byl postupně zasypán a na místě někdejší svatyně vzniklo běžné sídliště,“ dodal Krištuf.

Vědci se nyní zaměří také na analýzu půdy. „Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků svých mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě. Ty nám mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku,“ uzavřel Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové, který provádí analýzy půdy z ohrazení a jeho širšího okolí. Na výzkumu spolupracuje také Univerzita Karlova.