Dobře dochované pozůstatky takzvaného cikánského tábora odhalili archeologové z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU) v Hodoníně u Kunštátu. Místem prošlo v letech 1942 a 1943 bezmála 1400 moravských Romů a Sintů. Na rozdíl od tábora v Letech měl i tento tábor dlouhou poválečnou historii.

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice věznili během 2. světové války zhruba 1200 Němců. Jeho přesné umístění potvrdili čeští archeologové ve spolupráci s jihoafrickými kolegy. Pozůstatky budov popsali a zdokumentovali. Tato zjištění poslouží k vytvoření 3D modelu lokality. Na akci se podíleli také odborníci ze Západočeské univerzity v Plzni. Výzkum je zároveň součástí projektu, který se snaží o širší poznání internačních zařízení 20. století. Zahrnuty jsou tam i sovětské gulagy nebo nacistické tábory v Česku a Polsku.

Čeští archeologové v Polsku společně se svými zahraničními kolegy zkoumají pravěké pohřebiště z pozdní doby kamenné, které si po tisíce let udrželo posvátný charakter a představuje více než 150 lidských generací. Zatímco většinu podobných mohyl v Česku zničilo intenzivní zemědělství, pohřebiště v Muszkowicích se dochovalo dokonce i nad zemí.

Předměty spojené s oběťmi srebrenického masakru z roku 1995 zkoumal v Bosně a Hercegovině tým z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Z hlediska archeologie jde o mimořádný výzkum, který odhaluje pozůstatky teprve 30 let staré tragédie.

Plzeňští archeologové se vrátili z prvotního průzkumu bývalých gulagů na území dnešního Kazachstánu. Jde o pracovní tábory ze 30. až 50. let 20. století. Samotné archeologické práce tam začnou v příštím roce, ale už teď tam našli několik artefaktů, které vypráví každodenní život v táboře pro politické vězně. Podle odborníků tam trpěli Češi i Slováci.

V dříve neprobádané oblasti odhalili pracovníci a studenti plzeňské katedry archeologie pozůstatky osídlení v místě, kudy procházela jedna z hlavních větví Hedvábné cesty. Obyvatelé sídlištních pahorků jedli hodně masa a pšenice, zjistili výzkumníci ve spolupráci s místní Ošskou státní univerzitou.

Při výzkumné expedici do jižního Kyrgyzstánu učili archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni řadu zajímavých objevů a ve výzkumu nadále pokračují. Aktuálně prozkoumávají lokalitu v podhůří Pamíru. Jejich práce poskytuje vhled do života na euroasijské Hedvábné stezce v době železné.

Unikátní projekt plzeňských archeologů nabízí pohled na to, jak se žilo v antické římské kolonii poblíž přímořského městečka Santa Marinella nedaleko Říma. Díky hře ve virtuální realitě si budou moci zájemci užít komentovanou prohlídku, anebo plnit různé úkoly. Základ a kouzlo celé hry tvoří zrekonstruovaná podoba kolonie v době její největší slávy. Autoři projektu vycházeli z poznatků, které tým ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) sbírá v Itálii od roku 2016.

Rekonstrukci slavné Branky v místě zvaném U Branky v centru Plzně chystá Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SKV PK) ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni (ZČM). Prostor původní Litické brány projde díky projektu Nová Branka v několika etapách velkou proměnou, součástí bude i archeologický výzkum. Branka se nachází na rohu Smetanových sadů a ulice Bedřicha Smetany.

Více než 120metrový pohřební monument z pozdní doby kamenné zkoumají týmy archeologů ze Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy. Nález u obce Račiněves na Podřipsku určili jako místo posledního spočinutí významného jedince s lukostřeleckou výbavou. Badatelé dokonce našli i konstrukci, která dokládá existenci dutého prostoru uvnitř mohyly. Podle odborníků sloužil prostor k rituálním aktivitám jako v případě jiných objevených hrobek v severozápadní Evropě.