Klášterní záchodová jímka z počátku 18. století vydala cenné artefakty, kuriozitou je psí obojek

Fandové historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily také k ukládání odpadu. Zkoumání takových jímek je proto velmi specifická disciplína, jež dokáže odhalit mnoho zajímavostí o životě našich předků. Archeologové takto podrobně prozkoumali barokní jímku za zdmi kláštera v Plasích a se zajímavými nálezy chtějí seznámit i veřejnost prostřednictvím výstavy.

Klášter Plasy: příběh barokní jímky…aneb co jímka schvátí archeologie navrátí. Tak zní titul výstavy, která je k vidění v mázhauzu domu U Zlatého Slunce v Přešovské ulici v Plzni. Zájemci se navíc budou moci 16. května vydat také na komentovanou prohlídku s přednáškou, které se ujma sama autorka výstavy Marcela Waldmanová. Návštěvníky seznámí s okolnostmi nálezu jímky, průběhem jejího těžení a samozřejmě také s nálezy. Vstup na přednášku je volný.

„V jímkách, které bývají používány příležitostně také k odhazování odpadu, vznikne po jejich zasypání prostředí se stálou vlhkostí bez přístupu vzduchu. Umožní se tím dochování nálezů z organického materiálu jako je dřevo, kůže nebo textilie. Zároveň jde také o široké spektrum přírodnin, jež se za normálních podmínek rozkládají. Archeologický výzkum takového druhu proto přináší při volbě správných metod mnohem více informací,“ vysvětluje Marcela Waldmannová z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu.

Řada předmětů odhozených do jímky v Plasích tak na své znovuobjevení čekala téměř 200 let. Během průzkumů historici nalezli několik tisíc předmětů, díky kterým mohli poskládat obrázek každodenního života za zdmi opatského sídla. Z textů a pečetí zjistili více o korespondenci, zbytky rostlin a zvířecích kostí zase naznačují, jaký byl jídelníček zdejších obyvatel. Nalezené hračky přibližují, jak děti trávily volný čas.

Jedním ze zajímavých nálezů byl psí obojek, foto: NPÚ, ÚOP v Plzni

Chov psů v historii nebyl ničím neobvyklým. Lidé čtyřnohé společníky využívali pro účely lovu i jako domácí mazlíčky. V jímce se nacházely ostatky nejméně tří psů. Zcela výjimečným artefaktem, který jímka vydala je bezesporu psí obojek zhotovený z třísločiněné usně.

Na obojku zaujme i jeho estetické provedení a nápis PLAS z mosazných pukliček. Podle historiků se jedná o metodu hojně využívanou zejména ve středověku na výzdobu opasků a řemení. Jednalo se o jméno psa nebo označení místa odkud pochází? To se můžeme jen domnívat.

  • Plaský klášter založil roku 1144 tehdejší kníže Vladislav II. Roku 1826 se rozhodl (v té době už bývalý klášter) koupit kancléř Klement Václav Lothar Metternich.
  • Ke konci druhé světové války zde pobývala Rudá armáda. Metternichové se zpět nevrátili. Po odchodu armády byly budovy i pozemky přidělovány nejrůznějším institucím, mobiliář byl rozvezen, rozprodán i rozkraden. Nejhorším zásahem bylo zbudování krytu civilní obrany pod budovou samotnou v roce 1963.
  • V roce 1995 prohlásila vláda ČR zdejší areál Národní kulturní památkou.

Čtete také:

Ohodnoť článek

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky historie, průzkum, archeologie, Národní památkový ústav, klášter Plasy, Plasy, klášter, výstava, archeologický průzkum, odpadní jímka

Komentáře

Karel Poláček

Zdalipak jsou průzkumníci záchodových jímek nějak speciálně honorováni, resp. platí jim zaměstnavatel také vyšší pojistné?

Sobota, 22. dubna 2023, 11:25Odpovědět

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.