Týmy archeologů z Plzně a Prahy zkoumají poblíž hory Říp už druhou pravěkou mohylu. Nález u obce Vražkov ukýval dva hroby z pozdní doby kamenné. S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách přináší tento výzkum další unikátní informace o životě našich předků a jejich rituálech v okolí tehdy posvátné hory. Mluvíme o časovém období zhruba 6000 let nazpátek.

Vzácná pravěká mohyla se řadí mezi nejstarší u nás i v celé Evropě. Archeologové z Plzně ji objevili uprostřed polí u obce Dušníky nedaleko Řípu. Nález je v nebývale dobrém stavu. Výzkum totiž odhalil hrobovou komoru malého dítěte, kde se zachovaly dřevěné konstrukce a další artefakty z doby zhruba 3800 let před naším letopočtem. Takový nález nemá v Čechách obdoby.

Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po staletí se v ní hromadil odpad, který lze bez nadsázky označit za poklad. Lze z něj totiž vyčíst, jak žili Plzeňané už v dobách Rudolfa II.

Milovníci historie se mohou těšit na zajímavé komentované procházky v rámci celostátní akce Archeologické léto. Celkem se v celé zemi budou moci s odborníky vydat na 80 lokalit. V Plzeňském kraji jich je v nabídce 11 a jde například o zříceninu hradu Věžka nebo hradiště Sedlo u Sušice.

Tři zříceniny, jeden hrad a jedna mohyla. To jsou cíle, kam se mohou lidé vydat spolu s archeology z plzeňské filozofické fakulty. Unikátní projekt nabídne zájemcům například výlet na zříceninu hradu Litice u Plzně. Díky akci budou mít návštěvníci také unikátní příležitost na vlastní oči sledovat archeologický výzkum mohyly v Dušníkách na Litoměřicku.

Rudá věž smrti vedle bývalého komunistického pracovního tábora na Jáchymovsku je národní kulturní památkou zapsanou na seznam kulturního dědictví UNESCO. Dnes jsou na místě archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), kteří s využitím dronů připravují trojrozměrnou dokumentaci památky. V létě se také chystají na archeologický odkryv. Již objevené artefakty z nedalekých trestních pracovních táborů budou moci lidé vidět už od konce května.

Znalci historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily i k odhazování odpadu. Jednu takovou zkoumají odborníci v klášteře v Plasích. A co našli? Písemnosti, pečetě, figurky, deskovou hru anebo například části oděvů či psí obojek.

Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi kláštera v Plasích. Právě zde totiž probíhal archeologický výzkum, při kterém historici nalezli například figurky, deskovou hru i dopisní pečetě.

Ve věku 87 let zemřel uznávaný archeolog Evžen Neustupný. Působil na Akademii věd ČR. V roce 1998 založil katedru archeologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a stál pak také v jejím čele. Neustupný v roce 2014 převzal cenu Nadačního fondu Neuron za svůj přínos k tomu, že se česká archeologie stala moderním oborem mezinárodního dosahu.

Těmi nejpovolanějšími průvodci se stanou v létě archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Katedra archeologie se totiž připojila k celorepublikovému projektu Archeologické léto, což je série komentovaných prohlídek vybraných a archeologicky zajímavých lokalit.