Týmy archeologů z Plzně a Prahy zkoumají poblíž hory Říp už druhou pravěkou mohylu. Nález u obce Vražkov ukýval dva hroby z pozdní doby kamenné. S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách přináší tento výzkum další unikátní informace o životě našich předků a jejich rituálech v okolí tehdy posvátné hory. Mluvíme o časovém období zhruba 6000 let nazpátek.
První objevená mohyla uprostřed polí nedaleko obce Dušníky se řadí mezi nejstarší u nás i v celé Evropě. Nález se nacházel v nebývale dobrém stavu a výzkumníci brzy přišli s prvními informacemi. Jednalo se totiž o hrobovou komoru malého dítěte, kde se zachovaly dřevěné konstrukce z doby zhruba 3800 let před naším letopočtem. Na druhé objevené mohyle se už zub čase podepsal znatelněji a byla velmi poničení erozí a orbou.
„Mohyla ve Vražkově představuje typickou situaci, se kterou se setkáváme v zemědělské krajině. Mohylový plášť je zde zcela erodován. Z mohyly se zachoval jen obvodový příkop a dvě hrobové jámy, které jsou rovněž částečně poškozeny orbou,“ říká vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU).
Mohyla byla objevená pomocí letecké archeologie na konci 90. let 20. století. Podle Krištufa jde z evropského pohledu o první systematický výzkum dlouhých mohyl.
Pátek, 20. srpna 2021, 15:00
Vzácná pravěká mohyla se řadí mezi nejstarší u nás i v celé Evropě. Archeologové z Plzně ji objevili uprostřed polí u obce Dušníky nedaleko Řípu. Nález je v nebývale dobrém stavu. Výzkum totiž odhalil hrobovou komoru malého dítěte, kde se zachovaly...
„Dlouhé mohyly, na jejichž výzkum se zaměřuje náš projekt, se v té době stavěly v celé severozápadní Evropě, a naše země se tak tímto architektonickým projevem hlásí ke kulturnímu okruhu západní atlantické civilizační tradice. Zaměřujeme se též na otázky spojené s vnímáním krajiny a významem hory Říp pro rituální aktivity pravěkých lidí,“ vysvětluje Jan Turek z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy v Praze.
Mohyla ve Vražkově nepatří mezi největší. Je asi 31 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Delší osou je orientována ve směru východ-západ, přičemž směrem k západu se zužuje na šest metrů. Přesto ukrývala v delší ose dvě hrobové jámy s vnitřní dřevěnou konstrukcí. V první byl uložen dospělý jedinec bez jakýchkoliv milodarů. Druhá byla silně poničena orbou a obsahovala lidské kosti a rozbitou keramickou nádobu. „Ukazuje se, že chudší hrobová výbava byla pro tyto mohyly typická. Významnost pohřbeného jedince byla spíše zdůrazněna monumentalitou mohylové konstrukce,“ doplňuje Krištuf.
Čtvrtek, 29. července 2021, 10:15
Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po...
Výzkum počítá i s řadou analýz jako je například DNA, kdy budou moci vědci zkoumat příbuzenské vztahy pohřbených jedinců. Pozornost ale zaměřují výzkumníci také na chemické složení půdy. Dosud odebrali a analyzovali zhruba 1200 vzorků ze čtyř mohyl. „Lidé zde nesídlili a šlo zřejmě o místa pohřbů a rituálů," uvedl Michal Hejcman z České zemědělské univerzity v Praze. Podle Krištufa nemá soubor v evropské archeologii obdoby.
Výsledky výzkumu představí archeologové široké veřejnosti v rámci Mezinárodního dne archeologie, který letos připadá na 16. říjen. „Během dopoledne mohou zájemci navštívit náš výzkum a přímo na lokalitě se seznámit s jeho výsledky,“ uzavřel Petr Krištuf.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
