FOTO: Pravěká žena pod Řípem. Plzeňští archeologové odkryli hrob plný vzácností
Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni objevili u legendami opředené hory Říp mohylu starou téměř pět tisíc. Hrob pravěké ženy obsahoval vzácné měděné artefakty a náhrdelník ze psích zubů. Předměty podle odborníků ukazují na její výjimečné společenské postavení.
Na výjimečné postavení pravěké ženy ukazují nově nalezené artefakty pod horou Říp. Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni objevili pravěkou mohylu a místo posledního odpočinku významné ženy. Bohatý pohřeb z doby kamenné zahrnoval měděné předměty i náhrdelník z provrtaných psích zubů a stovek korálků z mušlí.
V kruhové mohyle u obce Račiněves na Litoměřicku, která měla v průměru osm metrů, se skrýval pohřeb datovaný tisíce let do minulosti. Pod navršenou zeminou se ukrýval takzvaný bohatý pohřeb pravěké ženy. Ten vědci datují do doby 2 900 až 2 500 let před Kristem.
„V této době existovala velmi přísná pravidla pohřbívání. Víme, že muži byli pohřbíváni na pravém boku hlavou k západu, zatímco ženy na levém boku hlavou k východu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie FF ZČU.
Nalezená žena byla vybavená nejen keramickou amforou a kamennou čepelí, ale především bohatým náhrdelníkem, který byl tvořen několika šňůrami provrtaných psích zubů a stovkami plochých korálků vyřezaných z mušlí. Součástí byla i měděná spirála. „Honosné náhrdelníky se v této době objevují vzácně, stejně jako měděné artefakty. Jsou dokladem, že pohřbená žena měla vysoké společenské postavení. To je ještě podtrženo nákladností mohylové konstrukce,“ přiblížil význam nálezu Krištuf.
Okolí hory Říp zkoumají plzeňští archeologové už několik let. Mohyla leží jen desítky metrů od jiné, kterou stejný tým prozkoumal před třemi lety a která ukrývala unikátní dřevěnou svatyni a výjimečný pohřeb lukostřelce z období asi 3 900-3 700 let před Kristem.
Veřejnost si nově objevené artefakty mohla prohlédnout v rámci akce Archeologické léto. Desítky návštěvníků zblízka viděly téměř pět tisíc let staré předměty a mohylu, která vytváří jedinečný hledáček na život a rituály pravěkých komunit.
Výzkum je součástí mezinárodního projektu, který plzeňští archeologové řeší společně s kolegy z Univerzity Karlovy, Univerzity Hradec Králové a Uniwersytet Wrocławski. Zajímá je především, jaký byl vývoj a vnímání rituálních míst a co všechno může krajina prozradit o našich předcích.
„Aktuální výzkum ukazuje,že v okolí hory Říp se v pravěku vyskytovala místa, která byla vnímána lidmi zcela odlišně než dnes. Jednalo se o posvátná místa, která sloužila k uctívání předků ne jednu nebo několik generací, ale pravděpodobně několik tisíc let. Naše výzkumy ukazují, že na těchto místech byly pohřbíváni především významní členové tehdejší komunity,“ uzavřel Krištuf.
