Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni objevili u legendami opředené hory Říp mohylu starou téměř pět tisíc. Hrob pravěké ženy obsahoval vzácné měděné artefakty a náhrdelník ze psích zubů. Předměty podle odborníků ukazují na její výjimečné společenské postavení.

Více než 120metrový pohřební monument z pozdní doby kamenné zkoumají týmy archeologů ze Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy. Nález u obce Račiněves na Podřipsku určili jako místo posledního spočinutí významného jedince s lukostřeleckou výbavou. Badatelé dokonce našli i konstrukci, která dokládá existenci dutého prostoru uvnitř mohyly. Podle odborníků sloužil prostor k rituálním aktivitám jako v případě jiných objevených hrobek v severozápadní Evropě.

V rámci rekonstrukce spodního nádvoří v areálu borského zámku odhalili archeologové dřevěné středověké potrubí. Tento ojedinělý a unikátní nález podle kastelánky souvisí s vodním příkopem, který původní hrad v Boru obklopoval. Kromě toho odkryli historici i další zajímavosti jako jsou například vynášecí oblouky, které se využívaly při stavbě na podmáčeném terénu.

Zhruba před rokem začala rozsáhlá a mnohamilionová rekonstrukce dvou objektů Národopisného muzea v srdci Plzně. Jeho úkolem je uchovávat i prezentovat, jak Plzeňané kdysi žili. Právě proto se tam rozhodli představit veřejnosti historickou studnu na nádvoří Chotěšovského domu. Tento krok má i ryze praktický účel – odvětrávaní plzeňského podzemí.

Skutečnou senzací se stal objev nového druhu motýla v Česku. Nalézt se ho podařilo zcela náhodně při loňské výpravě milovníků přírody na Domažlicku. Jedná se o první geneticky potvrzený nález kriticky ohroženého hnědáska podunajského nejen v chráněné krajinné oblasti Český les, ale i na území celých Čech. Dva dny před Štědrým dnem to potvrdila genetická analýza.

Týmy archeologů z Plzně a Prahy zkoumají poblíž hory Říp už druhou pravěkou mohylu. Nález u obce Vražkov ukýval dva hroby z pozdní doby kamenné. S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách přináší tento výzkum další unikátní informace o životě našich předků a jejich rituálech v okolí tehdy posvátné hory. Mluvíme o časovém období zhruba 6000 let nazpátek.

Jméno největšího českého dramatika, hudebníka, vynálezce i nadčasového kriminalisty zná dnes už každý. Poprvé zaznělo jméno Járy Cimrmana před 55 lety během vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Ryze fiktivní génius se málem stal i vítězem ankety o největšího Čecha. Jeho šíře zájmů sahala i do oblasti zoologie, a tak není divu, že jeho jméno nese i nově objevený druh hlodavce. A kdo jiný by se měl stát patronem než jeden z objevitelů mistrova odkazu – Zdeněk Svěrák.

Vzácná pravěká mohyla se řadí mezi nejstarší u nás i v celé Evropě. Archeologové z Plzně ji objevili uprostřed polí u obce Dušníky nedaleko Řípu. Nález je v nebývale dobrém stavu. Výzkum totiž odhalil hrobovou komoru malého dítěte, kde se zachovaly dřevěné konstrukce a další artefakty z doby zhruba 3800 let před naším letopočtem. Takový nález nemá v Čechách obdoby.

Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po staletí se v ní hromadil odpad, který lze bez nadsázky označit za poklad. Lze z něj totiž vyčíst, jak žili Plzeňané už v dobách Rudolfa II.

Přírodní rezervace Ostrůvek v oblasti Českého lesa bývá často opomíjená. Jedná se o těžko přístupné a neprozkoumané území. Také to je důvod, proč přírodovědce nepřestává překvapovat. Během posledního bádání objevili 90 druhů lišejníků a dva vzácné brouky. Oblast je unikátní především tím, že tam nemůže probíhat těžba dřeva, a tak se les přirozeně vyvíjí.