Zhruba před rokem začala rozsáhlá a mnohamilionová rekonstrukce dvou objektů Národopisného muzea v srdci Plzně. Jeho úkolem je uchovávat i prezentovat, jak Plzeňané kdysi žili. Právě proto se tam rozhodli představit veřejnosti historickou studnu na nádvoří Chotěšovského domu. Tento krok má i ryze praktický účel – odvětrávaní plzeňského podzemí.
„V rámci rekonstrukce a toho, abychom objektu zajistili odvlhčení a přirozenou cirkulaci vzduchu, jsme se rozhodli přistoupit k tomu, že odkryjeme tuto dodatečně zakrytou studnu, vystavíme ji do zhruba jednoho metru a opatříme mříží,“ popisuje vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.
Tento krok kvituje i Správa veřejného statku města Plzně (SVS), která se o historické podzemí města stará. Díky této studně totiž vznikne otvor a prostor bude přirozeně větrat. „Celé podzemí a okruh pod městskými domy má de facto takovéto větrání skrze studně jen na čtyřech místech a tato bude pátá. Na povrch vedou všechny studny, ale nahoře je většinou betonový panel a řada lidí o té studně ani netuší. Ať se v podzemí snažíme, jak chceme a větráme co to jde, tak ta vlhkost je tam pořád vysoká. Tohle nám jedině pomůže,“ vysvětluje Radim Sládek ze SVS.
Studnu se již podařilo vyčistit a lze shora vidět až do podzemí. Co se týče zahloubených objektů, vyskytují se v Plzni od konce 13. století dva typy. Studny a odpadní jímky. „Základní rozdíl mezi těmito objekty jsme zjistili i díky výzkumu studny, který dělala Západočeská univerzita v Sedláčkově ulici. Dneska už jsme schopni říct, že studny jsou objekty zahloubené až do 20 metrů, kdežto odpadní jímky dosahují hloubky kolem sedmi metrů,“ přibližuje ředitel Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna.
Čtvrtek, 29. července 2021, 10:15
Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po...
Archeologové evidují na území západočeské metropole zhruba 80 odpadních jímek, díky kterým se můžeme dozvědět mnoho informací o životě našich předků. „Dává nám to cenné doklady o tom, jak vypadala hygiena v domácnostech, strava a dokonce se nám podařilo některé nálezy z těch jímek ztotožnit přímo s majiteli domu. Je to opravdu zajímavé a těch nálezů je spousta. Snažíme se na tom pracovat a hledat témata, která můžeme na základě nálezů ukázat odborné i laické veřejnosti,“ říká Orna.
„Na velkém dvoře Chotěšovského domu jsme opětovně otevřeli sklep, který byl původně zazděný dodatečnou zazdívkou. Sklep jsme vyčistili a nalezli tam krásně dochovanou dlažbu. V Gerlachovském domě se naopak při úpravě podlahy v jednom místě podařilo odkrýt jakousi malou podzemní prostoru, kterou jsme v rámci rekonstrukce opětovně překryli,“ uvedl Chmelenský s tím, že se pod Chotěšovským domem zřejmě nachází řada dalších podzemních prostor, které na své objevení ještě čekají.
V závěru loňského roku narazili v Gerlachovském domě na netušený sklepní prostor, foto: ZČM - Národopisné muzeum PlzeňskaZasypané sklepy ale nejsou žádnou převratnou novinkou. Vznikaly sice už od dob založení města, ale tím, že se měnily domy nad nimi, došlo ke zhoršení statiky stěn. Řešením bylo sklepy jednoduše zasypat. „Tady víme, že sklep zasypaly už před rokem 1913, kdy už není zakreslený v plánu. Podle nálezů můžeme soudit, že tam bylo dosypávání v polovině 19. století a že to zřejmě souvisí s přestavbou Gerlachovského domu, provedenou buď Jakubem Augustonem mladším, popřípadě jeho synem Josefem,“ uvažuje Orna.
Středa, 27. ledna 2021, 07:10
Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi...
Ještě před zahájením rekonstrukce uspořádalo muzeum několik mimořádných prohlídek po kompletně vyklizených prostorách muzea. Průběh prací nyní pečlivě dokumentují a s tím nejzajímavějším návštěvníky seznámí po znovuotevření.
„Samozřejmě se nám nabízí drobná výstava, která by doplňovala naše dosavadní poznání domu. Zatím nejsme ani v polovině generální rekonstrukce a může se ještě ledacos objevit. Máme tu několik zajímavých nálezů, o kterých jsme neměli ani tušení. Kupříkladu nalezení hrázděných příček v předním traktu Chotěšovského domu,“ říká příkladem Chmelenský.
Rekonstrukce propojených domů a vznik nových expozic má přijít zhruba na 120 milionů korun. Při opravách se mimo jiné vymění zastaralé inženýrské sítě, například olověné rozvody vody nebo některé odpady z konce 19. století. Nová stálá expozice bude výrazně větší než dosavadní a využije se také dosud nepřístupné podkroví Gerlachovského domu. „Podle plánu bychom měli pro veřejnost otevřít na konci roku 2023,“ dodává Michal Chmelenský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
