Jméno největšího českého dramatika, hudebníka, vynálezce i nadčasového kriminalisty zná dnes už každý. Poprvé zaznělo jméno Járy Cimrmana před 55 lety během vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Ryze fiktivní génius se málem stal i vítězem ankety o největšího Čecha. Jeho šíře zájmů sahala i do oblasti zoologie, a tak není divu, že jeho jméno nese i nově objevený druh hlodavce. A kdo jiný by se měl stát patronem než jeden z objevitelů mistrova odkazu – Zdeněk Svěrák.
„Po Cimrmanovi už bylo pojmenováno ledacos. Několik škol nese jeho jméno, ulice, a dokonce i planetka. Už v nás ale pomalu hlodalo, že už to končí a najednou přijde Plzeň s hlodavcem! Myslel jsem si, že najít u nás takzvaný endemit není možné a ono se ukazuje, že jsme měli štěstí a zrovna to bylo na Žatecku, kde jsem začínal svou pedagogickou dráhu. Jsem na to hrdý,“ uvedl Zdeněk Svěrák při návštěvě plzeňské zoo.
Ačkoli byl Jára Cimrman velikán, jeho jméno nese drobný hlodavec. Myšice Cimrmanova je však výsledkem náhody a mnohé zoology její objev překvapil. „Původně odborníci zkoumali vývržky sovy pálené, mezi kterými nalezli kosti neznámého savce. Zjistilo se, že je to dosud nepopsaný poddruh. Dostala tedy jméno myšice Cimrmanova. Poprvé ode dneška mohou lidé myšici obdivovat v naší zoo,“ vysvětlil zoolog a botanik Tomáš Peš.
Myšice ale není jediným současným objevem. Tím dalším je ostružiník, který botanici zmapovali na území jižních Čech a pojmenovali jej jako ostružiník Járy Cimrmana. Za jeho objevem stojí botanici bratři Martin a Petr Lepší ve spolupráci s Bobem Trávníčkem a Vojtěchem Žílou.
V obci Míšov na jižním Plzeňsku se můžete zastavit u pamětní desky s textem: „Dne 8. 5. 1915 obec Míšov český génius světového významu Jára Cimrman těsně minul." Mistrovu podobu nikdo nezná a tak je jeho obličej elegantně schován ve zdi.
Stopy českého velikána najdeme po celé republice. Bronzový ohryzek například odhalili v roce 2014 na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, kde odhozením zbytku jablka položil Cimrman základy kompostování. Na budově Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře zase najdeme pamětní desku, která informuje o tom, že Jára Cimrman na této škole prokazatelně nikdy nestudoval. Opravdový fajnšmekři by ale neměli vynechat návštěvu v Muzeum Cimrmanovy doby nedaleko Tanvaldu.
Zdeněk Svěrák při návštěvě Plzně převzal patronát nad myšicí, podepsal pár knížek a přítomným také odhalil Cimrmanův vztah ke zvířatům. Byl to prý vztah vřelý a miloval všechny živočichy bez rozdílu srsti či opeření s výjimkou potkanů, které vyloženě neměl rád.
„Na otázku, které zvíře zahrnoval největší přízní, dostaneme překvapivou odpověď. Byla to slepice. On měl už od svých chlapeckých let jeden velký životní cíl. Chtěl vědeckému světu dokázat, že slepice přes svou minimální mozkovou kapacitu není tak neinteligentní, jak se o ní všeobecně soudilo a jako důkaz měla posloužit jeho ochočená slepice Zora,“ vysvětloval Svěrák.
Botanik a Zoolog Tomáš Peč, patron myšice Cimrmanovy Zdeněk Svěrák a ošetřovatelé z plzeňské zoo.
Cimrman chtěl Zoru vycvičit podobně jako psa. Postupoval tedy tak, že ke tkanicím přišil zrnka pšenice. Slepice by při sezobnutí uvolnila tkanice a pán by se nemusel při zouvání ohýbat. „Nápad jistě dobrý, výsledky nebyly dobré. Po dvouletém vytrvalém výcviku Cimrman zjišťuje, že slepice nejeví o tkanice zájem. Tehdy si ještě nedokázal neúspěch vysvětlit, ovšem my dnes na současném stupni rozvoji poznání vysvětlení máme. Nedokázal svou družku potrápit hlady a tak není divu, že se syté Zoře do pranic tkanic .. do pra.. prostě nechtěla to žrát,“ řekl za bujarého smíchu přítomných.
Povídání jistě fanoušci Divadla Járy Cimrmana znají ze semináře před samotnou hrou Akt. Na poli zoologie se český génius téměř proslavil objevem sněžného muže, kterého pro jeho samomluvu pojmenoval „játy", což později Angličané zkomolili na „yetty“. Podařilo se mu také vyšlechtit univerzálního ptakopyska. Zvíře o velikosti ratlíka vypadá jako normální ptakopysk. Je skvělý hlídač a denně snáší jedno až dvě vejce. Kromě toho dává majiteli každý den až půl litru acidofilního mléka. Jeho maso je křehké a sádelné jako maso kachní. Ob den jej lze stříhat a poskytuje jemnou angorskou vlnu. Vědecky je též dokázáno, že jeho pacičky nosí víc štěstí než pacičky zaječí.
Jára Cimrman byl zrátka všeuměl, což dokládají jeho nesčetné vynálezy, 15 divadelních her i filmy jako Jára Cimrman ležící, spící nebo Rozpuštěný a vypuštěný, který využívá motivy z divadelních her, především ze hry Vražda v salonním coupé. Divácky úspěšná byla i Smoljakova komedie Nejistá sezóna z roku 1988, která zachycuje problémy malého divadelního souboru a přináší i ukázky z her.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
