Centrum digitální archeologie poskytne výzkumníkům špičkové technologie, třeba k tvorbě 3D modelů

„Věnujeme se vývoji a vnímání rituálních míst, kdy jednou z takových oblastí je i okolí hory Říp. To prošlo za poslední tisíciletí výraznými proměnami, které zcela změnily kdysi posvátnou krajinu předků a duchů v zemědělské srdce České republiky. Dnes jsme schopni vytvořit digitální modely již zaniklé krajiny a porovnávat je s dalšími daty, například chemickým složením půdy. To nám odhalí sídelní strategie našich předků,“ popsal jeden z projektů Petr Krištuf z FF ZČU.

Pomocí kamer nebo dronů lze ale zkoumat i dobu relativně nedávnou a tedy to, jak se lidé z pohledu archeologie vyrovnávali s nacistickou i komunistickou totalitou. Technologie, kterými disponuje nově vzniklé centrum, umožní vytvářet modely krajiny i artefaktů. „Během posledních patnácti let se v České republice zformovala archeologie modernity, která se v současnosti řadí k nejdynamičtěji se rozvíjejícím specializacím oboru na národní úrovni. Katedra archeologie ZČU stojí od počátku v čele takto koncipovaného výzkumu v Evropě,“ řekl Pavel Vařeka vedoucí katedry archeologie, který na projektu spolupracuje s Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou.

Dron, laserové skenery i bezpilotní křídlo

Mezi nejmodernější přístrojové a softwarové vybavení nového Centra digitální archeologie patří například dron vybavený technologií LiDAR, laserové skenery, 3D tiskárna, měřiče GPS nebo bezpilotní letoun, takzvané křídlo. To se od klasických dronů liší ve schopnosti snímkovat rozsáhlé plochy krajiny už při jednom průletu. Díky tomu mohou odborníci odhalit i objekty zakryté vegetací.

Plzeňští archeologové zkoumají dosud neprobádané oblasti na Hedvábné stezce

Středa, 13. listopadu 2024, 14:02ZprávyVzdělání

V dříve neprobádané oblasti odhalili pracovníci a studenti plzeňské katedry archeologie pozůstatky osídlení v místě, kudy procházela jedna z hlavních větví Hedvábné cesty. Obyvatelé sídlištních pahorků jedli hodně masa a pšenice, zjistili výzkumníci...

„Podařilo se nám vybudovat pracoviště, které nyní svým vybavením, personálním zázemím i know-how může směle konkurovat podobným týmům v celé Evropě. O tom svědčí i naše zapojení do mezinárodních projektů,“ vyzdvihla Lenka Starková, vedoucí centra, která se věnuje krajinným změnám po genocidě al-Anfal a zničení tisíce vesnic v iráckém Kurdistánu. Na projektu spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci.

Centrum je podle univerzity i přínosem pro výuku navazujících magisterských a doktorských studujících. Jeho další rozvoj by měl kromě výuky a špičkového výzkumu směřovat také k propojení s dalšími výzkumnými institucemi a vytvoření silného multioborového týmu. „Stejně tak chceme ale být místem, které propojuje badatele z celého světa. Začít chceme organizováním mezinárodní konference Aerial Archaeology Research Group v roce 2026,“ uzavřela Starková.