Plzeňští archeologové s bavorskými kolegy mapují zaniklé nacistické a komunistické tábory v pohraničí
S pomocí moderních výzkumných metod chtějí badatelé zmapovat už zaniklé a mnohdy opomíjené lágry na pomezí Bavorska a Čech. Památky chtějí detailně zdokumentovat a ještě v letošním roce odprezentují získané materiály široké veřejnosti prostřednictvím map, knih nebo podcastů.
Na projektu pracuje tým archeologů z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU) se svými kolegy z bavorské Technické vysoké školy Deggendorf (THD). „Doufáme, že projekt přispěje k pochopení společné regionální identity, podpoření přátelských česko-bavorských vztahů, posílení humanity a demokracie v příhraničním prostoru prostřednictvím informací o společné historii a konsekvencích represe,“ vysvětluje Michal Preusz z katedry archeologie FF ZČU.
Katedra tímto počinem navazuje na dlouhodobé projekty, zejména na výzkum tábora v Letech u Písku a na výzkumy na Jáchymovsku. „Nově otevíráme téma pobočních táborů nacistického koncentračního tábora Flossenbürg, především dokumentujeme tábory u Holýšova, represivní zařízení na Karlovarsku, ale i v Německu. Pozornost věnujeme také komunistickým táborům u Horního Slavkova,“ popisuje Preusz.
Zásadním pilířem projektu jsou zkušenosti bavorských vědců, kteří dlouhodobě pracují na technologiích k dálkovému průzkumu země. Naopak archeologové z plzeňské katedry jsou jediným českým specializovaným univerzitním pracovištěm orientovaným na archeologický výzkum temného dědictví 20. století.
„Využíváme nedestruktivní archeologické metody, jako jsou šikmé letecké fotografie a satelitní snímky, letecká termografie a multispektrální snímkování nebo letecké laserové skenování. Díky THD budeme mít nově k dispozici georadar, připojený na dron, a termokamery. Přímo v prostoru táborů používáme geodeticko-topografický průzkum, zaměřujeme viditelné relikty a dokážeme poměrně přesně vyměřovat polohy objektů, které známe například z historických leteckých měřičských snímků,“ popisuje Preusz průběh výzkumu.
Díky těmto metodám dokáží následně určit polohy jednotlivých staveb v areálu bývalých táborů a následně určit jejich funkci. Díky jejich práci si budeme moci udělat představu o chodu života v táboře, kde stála budova velitelství nebo kde měli zázemí trestanci.
Do projektu se zapojí také studenti
Osmičlenný česko-německý tým doplní také vybraní studenti. Jejich práce se zaměří směrem k bádání v archivech, kde budou zkoumat dochované písemnosti, mapy nebo plány. K řadě táborů se však žádné zdroje nedochovaly a tak bude nutné zaměřit pozornost i jiným směrem. „Proto využíváme také dochovanou takzvanou šedou, oficiálně nepublikovanou literaturu, a svědectví pamětníků. Studujeme také elaboráty tajných služeb, zejména v případě komunistických táborů to jsou informační reporty americké CIA,“ upřesňuje Michal Preusz.
Detailní dokumentaci opomíjených památek 20. století chtějí výzkumníci ještě letos prezentovat veřejnosti a šířit tak povědomí o naší pohnuté, a ne tak vzdálené historii. Výstupy zároveň poslouží k posílení památkové ochrany určených lokalit.
„Podklady budou předány Národnímu památkovému ústavu v Plzni a Lokti a budou využívány při sběru vzpomínek pamětníků pod vedením Post Bellum. Veškeré výsledky projektu budou edukativně prezentovány široké veřejnosti na obou stranách hranice, neboť i temné stránky historie jsou nedílnou součástí společného kulturního dědictví regionu. “ dodává Michal Preusz.
