Historici a kybernetici skrze digitální archiv přibližují osudy Čechoslováků vězněných v SSSR
Před 80 lety vyhlásil Sovětský svaz amnestii pro Čechoslováky vězněné na sovětském území. K tomuto výročí zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu s Fakultou aplikovaných věd Západočeské univerzity (ZČU) vyšetřovací spisy o krajanech držených v gulagu za 2. světové války. Postupně zpřístupní veřejnosti až milion dokumentů.
Vědci ze ZČU v Plzni spolu s historiky zpracovávají písemné i obrazové materiály polických represí československých občanů, k nimž došlo v bývalém Sovětském svazu. Díky softwaru vyvinutém v Plzni budou moci nově vznikající digitální archiv využívat odborníci i laická veřejnost. Zveřejněné vyšetřovací spisy pocházejí ze Státního archivu Zakarpatské oblasti (DAZO) v Užhorodě a týkají se tisícovky z celkem zhruba osmi tisíc Čechoslováků vězněných v táborech gulagu za 2. světové války.
„Spisy obsahují například protokol o zatčení, otisky prstů, fotografie, protokoly z výslechů, obvinění, rozsudek, propouštěcí či úmrtní list z gulagu a rozhodnutí o rehabilitaci. Součástí spisů jsou osobní fotografie a dokumenty zatčených zabavené orgány NKVD,“ vyjmenovává historik Adam Hradilek z ÚSTR. Uveřejněné dokumenty představují přibližně pětinu spisů k československým uprchlíkům do SSSR, které kybernetici digitalizují a zpracovávají ve spolupráci se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě.
Na digitálním archivu dokumentů NKVD a KGB spolupracují odborníci od března 2020. Jejich software nejprve naskenované dokumenty převede do podoby elektronického textu a následně uloží do speciálně navržené databáze, která umožňuje interaktivní hledání slov či krátkých frází v českém a ruském jazyce.
V loňském roce historici a kybernetici zpřístupnili více než deset tisíc stran dokumentů k takzvanému charkovskému procesu, známému také jako proces s českými učiteli. „Jeho cílem patrně bylo zlikvidovat kontakty české menšiny v Sovětském svazu s vlastí, přinutit ji k úplné sovětizaci a pokusit se i tímto způsobem přimět československou vládu k diplomatickému uznání SSSR,“ říká Hradilek. Zároveň dodává, že šlo do té doby o největší vykonstruovaný proces proti českým krajanům v Sovětském svazu. Z celkem 21 souzených osob bylo dvanáct učitelů. V navazujících procesech byly souzeny další desítky kantorů, vedoucí krajanských spolků i například předních činitelů českých komunit.
I v průběhu letošního roku budou do digitálního archivu přibývat další dokumenty k represím krajanů. „Po ukončení digitalizace v DAZO zahájíme práci v Centrálním státním archivu občanských sdružení Ukrajiny, kde již předběžná rešerše odhalila přes dvě stě vyšetřovacích spisů českých krajanů,“ říká ředitel Státní archivní správy Ukrajiny Anatolij Chromov. „Společný projekt přispěje k vyrovnaní se s důsledky totalitarismu 20. století ve vztazích mezi ukrajinským a českým národem,“ věří Chromov.
