Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Zcela vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození jihozápadních Čech americkou armádou v květnu 1945 se úporně snažil celých 40 let komunistický režim. Neštítil se odstranit a zničit pamětní desky i památníky připomínající samotné osvobození. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Kdo tehdy nechtěl zapomenout a pokoušel se uctít památku amerických osvoboditelů, na toho čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. I přes tato rizika se nelegálních a ostře sledovaných oslav zúčastnily stovky odvážných občanů.

Před 80 lety vyhlásil Sovětský svaz amnestii pro Čechoslováky vězněné na sovětském území. K tomuto výročí zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spolu s Fakultou aplikovaných věd Západočeské univerzity (ZČU) vyšetřovací spisy o krajanech držených v gulagu za 2. světové války. Postupně zpřístupní veřejnosti až milion dokumentů.

Při výzkumné expedici do jižního Kyrgyzstánu nalezli archeologové Fakulty filozofické (FF) Západočeské univerzity v Plzni sedm sídlištních pahorků. Ty poskytují obraz o životě na známé euroasijské Hedvábné stezce od 1. tisíciletí před Kristem. Výzkum propojuje archeologii s geologií, pedologií, paleobotanikou a etnografií.

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zpracovávají písemné i obrazové materiály polických represí československých občanů, k nimž došlo v bývalém Sovětském svazu. Díky softwaru vyvinutém v Plzni budou moci nově vznikající digitální archiv využívat odborníci i laická veřejnost. Ovládaní by mělo být jednoduché a přehledné. Zatím je k dispozici testovací verze.

Rudá věž smrti vedle bývalého komunistického pracovního tábora na Jáchymovsku je národní kulturní památkou zapsanou na seznam kulturního dědictví UNESCO. Dnes jsou na místě archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni (ZČU), kteří s využitím dronů připravují trojrozměrnou dokumentaci památky. V létě se také chystají na archeologický odkryv. Již objevené artefakty z nedalekých trestních pracovních táborů budou moci lidé vidět už od konce května.

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Příběh Pravomila Raichla by vydal na několik životů. Od narození rodáka ze Skůry u Slaného uplynulo dnes sto let. Byl účastník odboje proti nacistickému i komunistickému režimu. Dvakrát byl odsouzen k smrti a vždy jako zázrakem vyvázl. Dlouhé roky prožil v Americe. Když se po roce 1989 vrátil domů, svědčil u soudu v procesu s Karlem Vašem, který poslal ve vykonstruovaných procesech stovky lidí do vězení a desítky na popraviště. Jeho činy ale soud označil za promlčené. Jednaosmdesátiletý Raichl se proto rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Zradilo jej však srdce a zemřel ve svém bytě v Plzni dřív, než zvládl svůj plán na atentát dokončit.

Našli svůj spravedlivý trest, napsal sedmdesátiletý senior pod internetový článek o smrti tří českých vojáků v Afghánistánu. Za své komentáře mu senát plzeňského krajského soudu uložil podmíněný trest tři měsíce vězení se zkušební lhůtou na rok a půl. Původně mu za propagaci terorismu hrozilo až 15 let vězení. Soud nakonec připustil, že není stále zřejmé, zda sebevražedný útočník patřil pod teroristické hnutí Taliban, které se hlásí dodatečně k mnoha útokům. Proto celou věc posoudil jako schvalování trestného činu.