Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zpracovávají písemné i obrazové materiály polických represí československých občanů, k nimž došlo v bývalém Sovětském svazu. Díky softwaru vyvinutém v Plzni budou moci nově vznikající digitální archiv využívat odborníci i laická veřejnost. Ovládaní by mělo být jednoduché a přehledné. Zatím je k dispozici testovací verze.
„Celkem software zpracuje přes milion textových a fotografických dokumentů, které ÚSTR v rámci dokumentační činnosti digitalizoval v rozmezí let 2014 až 2020 zejména v ukrajinských a ruských archivech. Jedná se převážně o kopie vyšetřovacích spisů osob postižených represí NKVD a KGB na území Sovětského svazu, jejichž osud se váže k československé historii,“ vysvětluje mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Šárka Stará.
Díky vědcům z Fakulty aplikovaných věd (FAV) bude možné v rozsáhlých materiálech jednoduše vyhledávat. Do projektu se zapojil desetičlenný tým. Jejich software dokáže z naskenovaných dokumentů získat text a ten pak uloží do databáze, v níž lze dobře vyhledávat.
„Výzva pro nás spočívá především v tom, jak dostat co nejvíce smysluplného textu z dokumentů, které jsou zmuchlané, zažloutlé nebo třeba naskenované nakřivo či v malém formátu a zároveň obsahují například směs strojopisu a ručně psaných poznámek a to vše je ještě doplněno otisky razítek,“ přibližuje Marek Hrúz z katedry kybernetiky FAV. Kromě úkolu získat co nejvíce textu z dokumentů je cílem kybernetiků také navrhnout uživatelské rozhraní, které bude vyhovovat laické i odborné veřejnosti.
Dokumenty se vztahují například k represím páchaným od 20. do 50. let 20. století, k osudům Čechoslováků v Gulagu, sovětizaci Podkarpatské Rusi po roce 1945 nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Zájemci zatím mohou nahlédout do testovací verze
Archiv by měl být hotový do konce příštího roku. Už teď ale běží jeho testovací verze v rámci níž si mohou zájemci projít vyšetřovací spisy k soudnímu procesu z června 1931, který je znám jako proces s českými učitel.
„Jeho cílem patrně bylo zlikvidovat kontakty české menšiny v Sovětském svazu s vlastí, přinutit ji k úplné sovětizaci a pokusit se i tímto způsobem přimět československou vládu k diplomatickému uznání SSSR,“ říká Adam Hradilek z ÚSTR. Zároveň dodává, že šlo do té doby o největší vykonstruovaný proces proti českým krajanům v Sovětském svazu. Z celkem 21 souzených osob bylo dvanáct učitelů. V navazujících procesech byly souzeny další desítky kantorů, vedoucí krajanských spolků i například předních činitelů českých komunit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
