Vláda rozhodla, na šesti místech v kraji mohou vyrůst desítky obřích větrníků

Schválené oblasti, kde mají být stavby jednodušší, čítají v kraji zhruba 27 kilometrů čtverečních. Při rozestupech stožárů 700 až 800 metrů, s nimiž důvodové zprávy počítají, to vychází asi na 54 věží s výškou kolem 250 metrů a výkonem kolem pěti megawattů. Akcelerační oblasti byly zveřejněny na úřední desce Úřadu vlády ČR. Informoval o tom vedoucí krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.

Na jihu Plzeňska schválila vláda koncem července akcelerační zóny – Střížovice a Řenče. Další dvě jsou na Plzni-severu – Zahrádka a Košetice u Líšťan, dvě na Rokycansku – Vrabčiny u Mlečic a Bílá Skála u Terešova. Původně bylo v kraji devět oblastí, které ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo v koncepci, kterou nechalo posoudit s ohledem na vliv na životní prostředí a na udržitelný rozvoj. Zpracovatel doporučil dvě oblasti vyškrtnout a v návrhu zveřejněném v dubnu zůstalo sedm lokalit.

„Na základě připomínek dotčených orgánů a veřejnosti pak zóna Únětice s plochou úplně vypadla a dvě se zmenšily. Rokycanská dost kosmeticky a střížovická se trochu zredukovala v severní části, kde by mohla kolidovat s vizuálem hradu Radyně,“ řekl Martin Plíhal. V regionu zůstalo šest akceleračních oblastí celostátního významu s plochou kolem 27 km². Podle ministerského přepočtu je to zhruba 270 megawattů výkonu, tedy asi 54 větrných elektráren s výkonem stroje kolem pěti megawattů.

Podle Plíhala jde o předpokládané kapacity lokalit, podle jejichž důvodových zpráv je odhadovaná vzdálenost mezi stožáry 700 až 800 metrů. „To je ale hodně poddimenzované, protože víme, že větrníky se dají stavět, když je to vhodné, i 300 až 400 metrů od sebe,“ řekl.

V zónách tak může být stožárů víc, protože není schválený žádný minimální rozestup, který by jejich počty omezoval. U Řenčí je v důvodové zprávě uveden vhodný rozestup mezi věžemi minimálně 750 metrů, což odpovídá zhruba pětinásobku průměru rotoru velkého větrníku.

Akcelerační oblasti schválil kabinet 27. července, od září mají být otevřené. „Když někdo přijde a splní podmínky té oblasti, tak má mít do roka garantováno stavební povolení. Takže teoreticky může nastat to, že se jejich kapacity naplní do roka,“ dodal Plíhal.

Veřejnost větrníky odmítá

Proti stavbě obřích větrných elektráren v historické krajině jižního Plzeňska protestovalo velké množství obyvatel regionu. Uskutečnila se celá řada setkání s občany. Hlavním argumentem proti stavbám je poškození krajinného rázu historické krajiny a fakt, že stát vymezil oblasti bez projednání s dotčenými obcemi.

„Tady u nás je nádherná frázovitá krajina. Jsou tady řazené horizonty, zalesněné horizonty, související krajinné podprostory. Já jsem určitě pro to, aby tady třeba byla nějaká elektrárna, která bude odůvodněná a bude v nějakém měřítku toho horizontu, aby nezasahovala do nějakých jedinečných přírodních scenérií,“ zdůraznil už dříve na setkání s občany Blovic Petr Hosnedl, který je zpracovatelem posudků EIA (vlivu stavby na životní prostředí). Dodal ale, že záměrem je stavět u nás už jen obří, 250 metrů vysoké větrné elektrárny.

V Plzeňském kraji jsou v současné době v provozu tři větrné elektrárny.