Více než 20 obcí z jihu Plzeňska i řada spolků a jednotlivých občanů zaslala ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) námitky k návrhu akceleračních oblastí, kde se počítá s rychlejším povolováním větrných elektráren. Podle starostů není krajina od hradu Radyně k zámku Zelená Hora u Nepomuku, pás mezi řekami Úhlavou a Úslavou, pro vysoké větrníky vhodná. Žádají o její vyškrtnutí z akceleračních oblastí. 

Se změnou územního rozvojového plánu ČR (ÚRP), který nechalo zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), nesouhlasí Plzeňský kraj. Plán vymezuje v regionu sedm akceleračních oblastí o celkové výměře 30 kilometrů čtverečních, v nichž by šlo postavit 60 větrných elektráren. To je výrazně víc, než kolik by měl kraj spravedlivě celorepublikově přispět. Do konce týdne zašle kraj k navrhovanému plánu připomínky. 

Pořádně to vře mezi místními na jižním Plzeňsku v okolí Blovic, kde by mělo v nově vymezené akcelerační zóně vyrůst 72 obřích větrných elektráren (VTE), vysokých 250 metrů. S tím ale nesouhlasí obyvatelé města ani jeho vedení. Nespokojení občané zaplnili Lidový dům, kde se na informativním setkání dozvěděli nové informace k chystanému postupu vymezování akceleračních zón. Lidé argumentují tím, že takové obří VTE nepatří do historické kulturní krajiny s vysokou hustotou osídlení.

Výstavba desítek obřích větrných elektráren na jižním Plzeňsku je tématem, o kterém se v posledních dnech bouřlivě diskutuje na sociálních sítích. Proti záměru, který by výrazně změnil ráz krajiny, bojuje veřejnost i některé obce a města. Proti je i město Blovice, v jehož okolí se plánuje výstavba větrných elektráren (VTE). Město chce znát názor svých obyvatel k této problematice. Je třeba zdůraznit, že větrníky by měly stát v nezastavěných místech a nejméně jeden kilometr od prvních domů.

Rozsáhlou územní studii rozvoje větrných a fotovoltaických elektráren v regionu zveřejnil na svém webu Plzeňský kraj. Uvádí se v ní, ve kterých 37 lokalitách by mohly vzniknout akcelerační oblasti pro možné stavby větrných elektráren. Největší hustota těchto lokalit se nachází na Domažlicku a na severním Plzeňsku. Několik je jich také na jižním Plzeňsku, na Klatovsku, Tachovsku i Rokycansku. Podrobný seznam najdete pod článkem.

Lidé v Jarově na jižním Plzeňsku v místním referendu souhlasili s případnou výstavbou větrných elektráren na území obce. Žádná nabídka na stavbu ale momentálně není aktuální. Referenda se účastnilo 160 z celkového počtu 192 obyvatel oprávněných k účasti. Pro větrné elektrárny se vyjádřilo 91 lidí, to je 56,9 procenta hlasujících a zároveň 47,4 procenta všech oprávněných voličů. Vyplývá to z oznámení na úřední desce obce.

V obci Jarov na jižním Plzeňsku s 220 obyvateli se uskuteční v termínu voleb do Sněmovny, tedy 3. a 4. října, referendum o možné stavbě větrných elektráren. Vyhlásila ho obec. Referendum si přáli i občané, kteří nejsou proti výstavbě větrných elektráren.

Výstavbu větrné elektrárny těsně podpořilo referendum v Plískově na Rokycansku. Jeden stožár tam chce 800 metrů za zástavbou vybudovat PV Consulting Praha i polská skupina EnercoNet. Pro bylo 39 obyvatel a proti o jednoho méně, hlasovalo 77 lidí ze 101 oprávněných občanů nad 18 let. V obci žije 122 obyvatel. Pro stavbu jednoho stožáru se už v polovině března vyjádřil nedaleký Týček s 250 obyvateli.

V Týčku na Rokycansku občané v referendu podpořili možnou výstavbu větrné elektrárny v katastru obce. Pro jich bylo 75 a proti 40, hlasovalo necelých 61 procent obyvatel. Jeden větrník chtějí v obci vybudovat dvě firmy - PV Consulting Praha nebo energetická skupina EnercoNet z Varšavy.

Obyvatelé Siré na Rokycansku odmítli v referendu stavbu větrné elektrárny v katastru obce. Výsledky jsou platné a závazné, a zastupitelé obce tak projekt výstavby větrníku nepodpoří, řekla starostka Hana Nováková (za ODS).