Kraj odmítá vymezení sedmi akceleračních zón pro stavbu 70 větrných elektráren
Se změnou územního rozvojového plánu ČR (ÚRP), který nechalo zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), nesouhlasí Plzeňský kraj. Plán vymezuje v regionu sedm akceleračních oblastí o celkové výměře 30 kilometrů čtverečních, v nichž by šlo postavit 60 větrných elektráren. To je výrazně víc, než kolik by měl kraj spravedlivě celorepublikově přispět. Do konce týdne zašle kraj k navrhovanému plánu připomínky.
“Expertní územní studie, kterou jsme si nechali vypracovat, stanovuje, že by to číslo (počet větrníků v kraji) mělo být 15 až 20," uvedl krajský radní pro životní prostředí Petr Fišer (ANO), který je zároveň předsedoup ředstavenstva společnosti Plzeňská teplárenská. V akceleračních oblastech se počítá s jednodušším povolováním větrných elektráren. Díky tomu by tyto zdroje mohly získat v takzvaném zrychleném řízení povolení do roka. Největší oblasti v kraji jsou na jihu Plzeňska. Mapu zveřejnilo MMR 14. dubna.
Kraj podle Fišera zašle své připomínky ke změně ÚRP ministerstvu do 15. května. Budou rozděleny do čtyř oblastí - podle hlediska obcí, regionálního rozvoje, životního prostředí a památkové péče. Podle radního obdržel kraj nesouhlasná stanoviska s akceleračními oblastmi od 37 obcí. Žádají, aby kraj učinil veškeré kroky k ochraně krajinných, přírodních a sídelních hodnot dotčených území a k zachování co nejširší rozhodovací pravomoci samospráv při posuzování a umisťování staveb větrných elektráren.
Takto argumentují například Řenče, Střížovice a Únětice z jihu Plzeňska. Žádají kraj, aby aktivně hájil obce i obyvatele. Požadují vypuštění zón ze změny plánu. Argumentují hlukem, vizuální dominancí v krajině, ztrátou klidového charakteru území, a rizikem ohrožení spodních vod a vodního režimu. Navržené oblasti podle nich zasahují do území s vysokou krajinářskou a kulturní hodnotou a až desítky větrníků by změnily charakter krajiny a zhoršily kvalitu zdejšího života.
"Se změnami tak, jak jsou navrženy (v ÚRP), nesouhlasíme. V současném návrhu je na území kraje vymezeno sedm lokalit o celkové výměře 30 kilometrů čtverečních, což by umožňovalo výstavbu kolem 60 větrných elektráren," řekl Fišer.
"O oblastech pro větrníky se mělo s občany debatovat, a ne stanovit akcelerační oblasti natvrdo a postavit obce před hotovou věc," řekl starosta čtyřtisícových Blovic Robert Zelenka (Žijeme Blovice, SNK). Podle starostů není krajina od hradu Radyně k zámku Zelená Hora u Nepomuku, pás mezi řekami Úhlavou a Úslavou pro vysoké větrníky vhodný. "Primárně se veškeré obce bojí toho, že tím, že nám vymezí akcelerační oblasti, tak nás zbaví možnosti rozhodovat o svém území a bude o nás rozhodovat někdo jiný," řekl starosta Chválenic Pavel Kvídera (Pro občany).
„Plánovaná výstavba desítek větrných turbín vysokých téměř 250 metrů v blízkém okolí města Blovice nenávratně naruší krajinný ráz celého Jižního Plzeňska. Krajina, které si ceníme, má být esteticky zdevastována obrovskými věžemi, což bude mít negativní dopad nejen na památky, ale i na turistický ruch. Nikdo nám nevysvětlil, z jakého důvodu se velké větrné parky neplánují spíše v řídce zalidněných a větrných oblastech podél hranic. Zde by mohla být vzdálenost od obydlí několikanásobně větší,“ napsali obyvatelé Blovic v otevřeném dopisu premiérovi.
