Konečně má Šumava i svého průvodce po stovce vyhlášených restaurací, kaváren, bister, cukráren a biofarem v plzeňské i jihočeské části hor. Taková kniha mapující aktuální situaci v oblasti gastronomie na Šumavě ještě nikdy nevyšla. Má název se Šumavou s chutí a její autorkou je Marie Šlehoferová, která vše na svých cestách poctivě projela a ochutnala. Publikace obsahuje zajímavosti i příběhy majitelů jednotlivých podniků.

Během první světové války netrpěli jen muži v zákopech, ale strádaly také jejich rodiny a obyčejní lidé. Například ceny potravin skokově narůstaly, což je dobře zdokumentováno v mnoha kronikách. Na venkově byla situace zpočátku o něco lepší a nejeden statkář si dobře přivydělal. Ze situace ale netěžili dlouho. Potraviny brzy putovaly primárně na frontu. U některého zboží pak byly ceny zastropovány. Pokud někdo prodával například vejce větší obnos, než bylo schválené, ten dostal pokutu anebo rovnou putoval za mříže.

K obrovské tragédii došlo na konci dubna v Mochtíně zhruba šest kilometrů od Klatov. Podle vyprávění svědků se tam nad ránem ozvaly dva výstřely. První zasáhl do spánku sedmadvacetiletého Matěje, druhá rána směřovala do úst jeho o pět let mladšího bratra Rudolfa. V kapse každého z nich byl dopis na rozloučenou. Místní začali okamžitě spekulovat, proč se dva na první pohled bezproblémoví mladíci rozhodli pro odchod ze světa.

Psal se konec dubna roku 1936 a desítka dělníků se ve fabrice v Hodousnicích na Klatovsku těšila na příjemné jarní odpoledne. Z myšlenek je ovšem vytrhla obrovská exploze, která otřásla celým objektem. O její síle vypovídá i fakt, že tlaková vlna zničila 278 okenních tabulí a vážně poškodila také střechu. Tragédie byla o to větší, že při ní zahynuli dva mladí dělníci, které výbuch doslova roztrhal. Jeden z nich ještě stačil z posledních sil říct, že došlo k závadě na pistoli k autogenu. Jestli to ovšem byla pravda se nikdy nepodařilo potvrdit.

Hrůzný pohled se naskytl Marii Radějové, která vešla v dubnu 1927 do domku v Malonicích u Blížejova. V kuchyni spatřila svou oběšenou sestru Annu. Vedle ní ležel v tratolišti krve její manžel Tomáš. Na místě byl také dopis, ve kterém se bezdětná žena svěřila, že manžela zabila a veškerý majetek odkazuje osmnáctileté děvečce Boženě. Okolnosti byly více než podezřelé a brzy bylo jasné, že šlo o surovou dvojnásobnou vraždu.

O kuriózní tragédie nebyla nouze v Plzni ani v dobách dávno minulých. Jeden takový případ se stal v roce 1833. Obětí se tehdy stal ambiciózní advokát Martin Pazourek, jenž kvůli vedlejšímu výdělku neváhal fušovat do řemesla stavebním dělníkům a to ho stálo život. Usmrtila ho totiž padající socha anděla, která se na něj zřítila při bourání staré Říšské brány.

Tragická letecká havárie, kterou dodnes obestírá tajemství se stala na Štědrý večer roku 1937 na Šumavě. V husté vánici se tam nedaleko od Kašperských Hor zřítil letoun F-AMYD typu Wibault společnosti Air France, který zajišťoval pravidelný provoz na lince Bukurešť - Vídeň Praha - Paříž. Zahynuli oba členové posádky i jediný VIP pasažér. Ten měl podle jedné konspirační teorie převážet ve své aktovce tajné dokumenty, které prý mohly kompromitovat Adolfa Hitlera.  

Bez vánočního stromečku bychom si vůbec svátky nedokázali představit. Do domácností si našel cestu až ve 40. letech 19. století, nebylo však pravidlem, že by jej měl doma každý. Na náměstí se z vánočního stromku mohli lidé radovat před 97 lety, kdy se tato tradice dostala na západ Čech. Tehdy však nešlo o velké akce jako dnes, stromek byl prostý a disponoval i pokladničkou, kde mohli lidé přispívat na chudé děti a sirotky.

Celý tragický příběh rodiny ze Kdyně se začal psát v dubnu 1918, kdy se z fronty vrátil jistý Josef Vondraš. Obydlí s ním sdílela jeho sestra a neteř. Obě ženy měl údajně tyranizovat. Mladičká Marie se to jednoho dne rozhodla rázně vyřešit a přidala do buchet smrtelnou ingredienci navíc. Strýc pak skutečně zemřel. Lékař usoudil, že na vině byl zápal plic. Pravda vyšla najevo až po sedmi letech, když se žena omylem prořekla.

Šumavské Černé jezero se může pyšnit technickým unikátem. Přečerpávací vodní elektrárnou, která v roce 1930 vznikla jako první v Čechách a jednalo se o zázrak techniky. Ačkoli si tehdejší projektanti počínali velmi nadčasově, nevyhnuli se problémům. Několik dělníků se tam při práci s dynamitem těžce zranilo a jeden dokonce zemřel. Soud se pak vlekl řadu let a vinu házeli zodpovědní pracovníci jeden na druhého.