Plzeňskou kulturní i politickou scénu zasáhla smutná zpráva. Při tragické nehodě na Slovensku zemřel Jan Hajšman, historik, spisovatel, autor mimo jiné Plzeňsko-českého slovníku a zastupitel čtvrtého městského obvodu, kde letos plánoval kandidovat jako lídr hnutí STAN. Informaci o jeho úmrtí zveřejnilo hnutí na svých sociálních sítích.

Hrůzný pohled se naskytl Marii Radějové, která vešla na Velký pátek roku 1927 do domku v Malonicích u Blížejova. V kuchyni spatřila svou oběšenou sestru Annu. Vedle ní ležel v tratolišti krve její manžel Tomáš. Na místě byl také dopis, ve kterém se bezdětná žena svěřila, že manžela zabila a veškerý majetek odkazuje osmnáctileté děvečce Boženě. Okolnosti byly více než podezřelé a brzy bylo jasné, že šlo o surovou dvojnásobnou vraždu.

Bez vánočního stromečku bychom si vůbec svátky nedokázali představit. Do tuzemských domácností si našel cestu až ve 40. letech 19. století, nebylo však pravidlem, že by ho měl doma každý. Na náměstí se z vánočního stromku mohli lidé v Plzni radovat před 100 lety, kdy se tato tradice dostala na západ Čech. Tehdy však nešlo o velkou akci jako dnes. Strom byl prostý a disponoval i pokladničkou, kde mohli lidé přispívat na chudé děti a sirotky. Kulaté výročí letos město oslaví rozdáváním sazenic.

Tragická letecká havárie, kterou dodnes obestírá tajemství se stala na Štědrý večer roku 1937 na Šumavě. V husté vánici se tam nedaleko od Kašperských Hor zřítil letoun F-AMYD typu Wibault společnosti Air France, který zajišťoval pravidelný provoz na lince Bukurešť - Vídeň Praha - Paříž. Zahynuli oba členové posádky i jediný VIP pasažér. Ten měl podle jedné konspirační teorie převážet ve své aktovce tajné dokumenty, které prý mohly kompromitovat Adolfa Hitlera.  

Tři nové publikace představilo před Vánocemi populární plzeňské nakladatelství Starý Most, které se zaměřuje na regionální témata a se kterým spolupracuje i Plzeňská Drbna. Největší radost udělají knihy milovníkům turistiky a plzeňské architektury. Ta první zavede čtenáře na brdské vrcholy, druhá na zajímavé výlety v okolí Plzně a na Plzeňsku. Třetí kniha odhalí tajemství celé řady plzeňských staveb. Knihy jsou běžně k dostání v knihkupectvích. Převážnou část produkce nakladatelství Starý most lze na jednom místě nakoupit i na jeho stánku na trzích na náměstí Republiky v Plzni.

Hrůzný pohled se naskytl v červenci roku 1934 Antonínu Hlaváčovi z Čimic na Sušicku. Ve stodole našel bezvládná těla svých rodičů. Přivolaní četníci zjistili, že otec je sice potlučený, ale stále dýchá. Ženě už ale nebylo pomoci. Okamžitě se rozjelo vyšetřování. Za pár dní bylo zřejmé, kdo tento surový čin spáchal.

Hrůzný pohled se naskytl Marii Radějové, která vešla na Velký pátek roku 1927 do domku v Malonicích u Blížejova. V kuchyni spatřila svou oběšenou sestru Annu. Vedle ní ležel v tratolišti krve její manžel Tomáš. Na místě byl také dopis, ve kterém se bezdětná žena svěřila, že manžela zabila a veškerý majetek odkazuje osmnáctileté děvečce Boženě. Okolnosti byly více než podezřelé a brzy bylo jasné, že šlo o surovou dvojnásobnou vraždu.

Přesně před 521 lety začal první spor s Janem Bavorem ze Švamberka. Šlechtic, který se usadil v Plzni se dopouštěl různých výtržností vůči měšťanům i jejich poddaným. Tenkrát se za něj přimluvili jeho přátelé z nižší šlechty a odešel bez trestu. Pouze musel slíbit, že své chování napraví. To se nestalo. Problémy s ním postupně vygradovaly do té míry, že začal loupit a přepadat kupce na cestách, za což byl nakonec popraven. Krátce po této události zasáhla město série tří úmyslně založených požárů. Historici se domnívají, že šlo o pomstu za smrt loupeživého šlechtice.

Tuláci bez práce, prostitutky i propuštění vězni. Ti všichni se mohli snadno stát takzvanými hnanci. Za císaře pána totiž začaly proudit davy venkovanů směrem do měst s vidinou, že přijdou k výdělku. Mnozí nešťastníci ale skončili na ulici a v doprovodu postrkové stráže se zase vraceli zpět do svého rodiště. Kroniky se zmiňují například o manželském páru byl takto šupem dopraven z Rakouska až do Staňkova na Domažlicku.

Pamatujete si, co všechno se odehrálo v 90. letech v Plzni a jak to tehdy ve městě vypadalo? Máte rádi zaniklé obce, baví vás prolézat a objevovat torza zbořených domů, dávných továren a rádi se touláte po Šumavě? Tak právě pro vás jsou dva nové knižní tituly plzeňského vydavatelství Starý most, se kterým na tvorbě celé řady článků spolupracuje i redakce Plzeňské Drbny. První publikace má název Plzeňské devadesátky. Druhá se jmenuje Toulání ztracenou Šumavou.