Středa, 27. března 2024, 18:02
Přesně před 521 lety začal první spor s Janem Bavorem ze Švamberka. Šlechtic, který se usadil v Plzni se dopouštěl různých výtržností vůči měšťanům i jejich poddaným. Tenkrát se za něj přimluvili jeho přátelé z nižší šlechty a odešel bez trestu. Pouze musel slíbit, že své chování napraví. To se nestalo. Problémy s ním postupně vygradovaly do té míry, že začal loupit a přepadat kupce na cestách, za což byl nakonec popraven. Krátce po této události zasáhla město série tří úmyslně založených požárů. Historici se domnívají, že šlo o pomstu za smrt loupeživého šlechtice.
Jan Bavůrek ze Švamberka, poslední člen lestkovské větve Švamberků užívající v posledních třech generacích přízvisko Bavor nebo Bavůrek, se poprvé v Plzni objevil počátkem 90. let 15. století. Nutno podotknout, že nepatřil k příliš vzorným sousedům. Podle historiků neustále porušoval městská nařízení. Měl například více čeledníků, než bylo povoleno a choval také více ovcí, než byl schválený limit. Mnohem horší bylo, že velmi často holdoval alkoholu, páchal výtržnosti a tu a tam někoho zbil. Neustálé tahanice s představiteli města vedly až k tomu, že Bavůrek z Plzně odešel a zakoupil tvrz a ves Křínov ležící nedaleko Plané. K Plzni cítil obrovskou zášť.
České království stálo v té době na pokraji občanské války a situaci chtěl využít i Bavůrek. Plzni vyhlásil nepřátelství. Jeho kumpanie přepadávala kupce a loupila na cestách. Plzeňanům a dalším městům došla trpělivost. Na Křínov proto vyrazila trestná výprava. Loupežný šlechtic i jeho kumpáni byli odvedeni k soudu, který nad nimi roku 1507 nemilosrdně vynesl trest smrti. Město se tak zbavilo svého úhlavního nepřítele. Ono pověstné "peklo" ale mělo teprve přijít.
Pondělí, 26. února 2024, 14:01
Tuláci bez práce, prostitutky i propuštění vězni. Ti všichni se mohli snadno stát takzvanými hnanci. Za císaře pána totiž začaly proudit davy venkovanů směrem do měst s vidinou, že přijdou k výdělku. Mnozí nešťastníci ale skončili na ulici a v...
Následující události barvitě popisuje časopis Lumír z rok 1852. „Sotva však rytíř Bavůrek pod rukou katanovou dodýchal, tu zahřměly ze všech věží Plzně zvonové na poplach a na několika místech vystupoval černý dým k oblakům. Žalostný to pohled pro uděšené diváky popravy, neboť Plzeň z několika stran hořela. Bavůrkova milenka s některými uprchlými tovaryši milence svého zapálila město a od té doby žádné oko ji více nespatřilo. Asi 200 domů toho dne v Plzni vyhořelo, hrozná to msta za smrt Bavůrka!“
Bylo tomu opravdu tak, nebo si pisatel celou událost poněkud přikrášlil? O tom se můžeme jen dohadovat. Katastrofa to nicméně byla obrovská. První požár vypukl 5. června 1507 na Skvrňanském předměstí. Plameny pohltily devět velkých poplužních dvorů plzeňských měšťanů. Hořelo také uvnitř hradeb. Oheň vypukl u Litické a Skvrňanské brány a rychle postupoval směrem k rynku, rychlému šíření pomáhal i vítr. „Zničena byla bezmála polovina města. Požár tehdy zachvátil i městské opevnění. Skvrňanská brána a věž nad hradbami se žárem zřítily,“ líčí kniha Kriminální případy a aféry z Plzně a okolí.
Neděle, 7. ledna 2024, 07:02
Armádní výbušniny vyhodily do povětří v říjnu roku 1989 ikonický barokní zámek na šumavském Debrníku nedaleko od Železné Rudy. Dílo zkázy pak dokonaly bagry, které trosky srovnaly se zemí. A důvod? Zámeček z roku 1779 byl několik let opuštěný a...
Než se Plzeňané stačili z masivního požáru vzpamatovat, řádili žháři znovu. První plameny spatřili lidé u františkánského kláštera. Postupně oheň přeskočil na devět domů. Současně shořel i zbytek Skvrňanského předměstí. Ušetřen zůstal pouze severovýchodní cíp města ležící mezi radnicí, Malickou a Pražskou bránou. Aby se oheň dál nešířil, strhali lidé ze všech domů dřevěné střechy.
Kdo je tím žhářem? Plzeňští podezírali loupeživého rytíře Ederleina z Bachu a jeho komplice, kteří se podle nich měli mstít za popravu Jana Bavůrka. Zatímco město sčítalo škody a přemítalo, proč se tak stalo, vypukl 29. července téhož roku další požár. Zasáhl celé Pražské předměstí a vyžádal si velké oběti na lidských životech, úrodě i dobytku. V srdci Plzně nezůstaly ušetřeny domy na náměstí včetně radnice a kostela. Shořel také městský archiv. „Množství lidu se zdusil a někteří na prach uhořeli. Jednoho domu ve všem mstě celého nebylo,“ píší dobové prameny. Viník celé tragédie nikdy nebyl odhalen. Lidová tradice čin přisoudila Bavůrkově milence, kterou měl zajatec před svou popravou zapřísáhnout, aby jeho smrt pomstila.
Foto Archiv města Plzeň | Zdroj Archiv města Plzně, nakladatelství Starý Most
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
