Hrůzný pohled se naskytl v červenci roku 1934 Antonínu Hlaváčovi z Čimic na Sušicku. Ve stodole našel bezvládná těla svých rodičů. Přivolaní četníci zjistili, že otec je sice potlučený, ale stále dýchá. Ženě už ale nebylo pomoci. Okamžitě se rozjelo vyšetřování. Za pár dní bylo zřejmé, kdo tento surový čin spáchal.
Byl horký letní večer roku 1934 a Antonín Hlaváč zrovna přišel do domu svých rodičů. Nikde je neviděl, a tak jeho kroky zamířily do nedaleké stodoly. Tam spatřil něco strašného. Na zemi leželi oba jeho rodiče a zdálo se, že jsou po smrti. Přivolaní četníci i lékař však zjistili, že mrtvá je pouze Barbora Hlaváčová. Její muž Jan měl sice těžká zranění, ale byl stále naživu.
Podle archivářů se v obci vědělo, že se manželé v poslední době jen hádali. Středobodem jejich nesvárů byl syn Tonda. „Starej všude prohlašoval, že se s ním Barbora proti němu spolčuje a že mu přilepšuje,“ hlásily místní drbny. Antonín nebyl v době činu doma, takže četníci upřeli svou pozornost na jeho otce Jana a vyslechli ho přímo na lůžku v nemocnici.
Pondělí, 26. února 2024, 14:01
Tuláci bez práce, prostitutky i propuštění vězni. Ti všichni se mohli snadno stát takzvanými hnanci. Za císaře pána totiž začaly proudit davy venkovanů směrem do měst s vidinou, že přijdou k výdělku. Mnozí nešťastníci ale skončili na ulici a v...
„Napadla mě první. Já se jenom bránil a praštil jsem ji štochačkou na brambory do hlavy,“ popisoval osudné okamžiky. Jenže se ukázalo, že ji pak ještě živou odtáhl do stodoly, kde ji ubil. „Četníkům bylo podezřelých více skutečností, třeba Hlaváčova zranění. Vypadala totiž velmi podivně, skoro jako záměrně vytvořená alibi,“ popisuje v knize Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.
Všeho si byl evidentně vědom i samotný Jan Hlaváč. Jen šest dní po hrůzném činu využil nepozornosti personálu sušické nemocnice a přímo na lůžku se oběsil provázkem, který předtím vytrhl ze síťové uzávěry postele.
Článek vznikl ve spolupráci s nakladatelstvím Starý most. Další informace z historie našeho regionu metropole se můžete dočíst v knize „Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa“.
Foto Pixabay, nakladatelství Starý most
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
