Před 92 lety šokovala Klatovsko smrt dvou bratrů, našli je s prostřelenou hlavou a dopisy na rozloučenou

Ten večer a noc na 29. dubna 1931 navštívili bratři Teršovi minimálně dva hostince. Z toho posledního odcházeli v půl třetí ráno. Atmosféra byla veselá a nic nenaznačovalo tomu, že se schyluje k rodinnému neštěstí. Kolem páté hodiny ráno se však ozvaly dva výstřely. Těla bratrů našel cestou do práce místní dělník. Matěj byl střelen do pravého spánku, Rudolf do úst.

Celá obec byla rázem na nohou. Dvojnásobná vražda, volali lidé. Brzy se ukázalo, že jde o dvojnásobnou sebevraždu. „Kromě bubínkového revolveru ráže 6,2 byly na místě činu, jen 200 kroků od rodného domu obou bratrů, nalezeny dva dopisy. Jak se brzy ukázalo, dopisy na rozloučenou,“ popisuje v knize Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Bratři Teršové po svém dobrovolném odchodu ze světa, reprofoto z knihy Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa

Ani to místní obyvatele neodradilo od spekulací. Šuškalo se například o tom, že měli dluhy. Pravdu brzy odhalil četnický strážmistr Karel Sichrovský, který se na stanici začetl do dopisu staršího z bratrů.

,,Drazí rodiče! Odpusťte mi, že jsem to udělal, nelze jinak. Nemyslete si, že to dělám kvůli někomu, vždyť jste se mnou zacházeli dobře. Mne svět mrzel už dávno, ale nedělal jsem to kvůli vám, ale teď už déle čekat nebudu. Děkuji vám za všecko dobrý, co jste mi udělali, které vám už nemohu oplatit. Dělám to kvůli tomu, že mám přesvědčení, že bych na chalupě hospodařit nemohl, bylo by mi líto, že tatínek nashromáždil svou pílí za celý život, že já bych prohospodařil," svěřoval se v dopise sedmadvacetiletý Matěj.

Dále přiznal, že měl problémy s alkoholem. „Celý týden jsem šetřil, a když jsem přišel do hospody, tak jsem to utratil. Tak jsem si myslel, mám se doma trápit, raději zemři, když neumíš žít. Na řeči nedejte, odcházíme zvesela, vy jste mně ani Rudolfovi neublížili nikdo. Snažil jsem se šetřit, ale nešlo to, tak co je do mne. Tak můj život neoplakávejte, vždyť až ukončíte vy zdejší cestu životem, sejdeme se na druhý straně. Dluhy nemám nikde žádný, tak za mě nebudete nikde nic platit,“ ukončil Matěj svůj dopis.

Vyšetřovatelé dále zjistili, že si bratři o den dříve koupili v Klatovech revolver. Odpoledne poseděli v hospodě, kde každý sepsal dopis na rozloučenou. Napoledy je viděli naživu na májové zábavě v Mlázovech. „V dopisech vyjádřili touhu být pohřbeni 1. května. Rodiče jejich přání vyslyšeli a toho dne, hodinu před polednem, se na hřbitově v nedalekých Kydlinách konaly dva pohřby. Prvomájové, přesto velice smutné,“ uzavírá historik.