Pondělí, 3. července 2023, 16:05
Během první světové války netrpěli jen muži v zákopech, ale strádaly také jejich rodiny a obyčejní lidé. Například ceny potravin skokově narůstaly, což je dobře zdokumentováno v mnoha kronikách. Na venkově byla situace zpočátku o něco lepší a nejeden statkář si dobře přivydělal. Ze situace ale netěžili dlouho. Potraviny brzy putovaly primárně na frontu. U některého zboží pak byly ceny zastropovány. Pokud někdo prodával například vejce větší obnos, než bylo schválené, ten dostal pokutu anebo rovnou putoval za mříže.
Ačkoli byl venkov v období první světové války soběstačnější než velká města, začaly i malé vesnice brzy trpět. Čím dál hůře se vedlo na hospodářstvích, kde chyběli na vojnu odvedení muži. Kromě nedostatku pracovních sil chybělo také kvalitní osivo a hnojiva. Statky byly doslova vysávány povinnými dodávkami komodit. Dokonce existovaly i speciální komise, které procházely jednotlivá hospodářství a kontrolovaly, zda statkář něco neskrývá.
Sobota, 23. dubna 2022, 08:02
Během první světové války netrpěli jen muži v zákopech, ale strádaly také jejich rodiny. Zoufalá situace a nedostatek potravin vyústil v masivní protesty. Do ulic Plzně vyšli hladoví měšťané už v létě roku 1917. O poklidná shromáždění ale nešlo....
„Přestupky proti válečnému hospodářství, třeba ty spáchané nedodáním másla, trestalo domažlické okresní hejtmanství pokutou 30 nebo 50 korun. V listopadu 1917 udělilo pokutu devíti rolníkům ze Slavíkovic, jednomu z Pasečnice, čtrnácti ze Starce, osmi z Draženova, 28 z Hyršova, čtrnácti z Miletic, deseti z Běhařova a deseti z Prapořiště,“ popisuje v knize Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa vedoucí Státního okresního archivu Domažlice Radka Kinkorová.
Zásobování vázlo nejen v oblasti potravin. Lidé neměli ani uhlí nebo dříví k otopu. Proto roku 1917 Domažlice povolily vytápění až od 15. října. Mouka, která dorazila do města, byla zatuchlá. „Špatné zásobování se týkalo velkého množství různých nařízení. Třeba byly určené dny, během nichž se nesmělo jíst maso nebo se nesmělo prodávat, také se stanovila nejvyšší prodejní cena vajec,“ uvádí historička.
Sobota, 14. ledna 2023, 07:02
Nedostatek masa ztrpčoval od ledna 1963 život obyvatel tehdejšího Československa. Situace zašla až tak daleko, že v Plzni byly vyhlášeny bezmasé čtvrtky. Jeden den v týdnu bez masa měly dodržovat nejen obchody, ale i jídelny a restaurace....
O něco vyšší cenovku si však stanovila šestačtyřicetiletá vdova z Domažlic, kterou za tento prohřešek poslal soud na tři dny do vězení. Navíc musela zaplatit náklady soudního řízení. Obdobný rozsudek jménem Jeho Veličenstva císaře si vyslechli i množí další. Ve většině případů, ale byli soudci shovívaví a dávali mírnější tresty.
„Domkářka z Klenčí Anna Hrubá za to, že prodávala za vyšší ceny máslo, musela zaplatit pokutu 30 korun a v případě její nedobytnosti strávit tři dny ve vězení. Rovněž Kateřině Kostlivé, děvečce na statku v Klenčí, soud vyměřil 1. ledna 1918 stejný trest. Dne 20. února 1918 soud odsoudil buď k 40 korunám pokuty, nebo čtyřem dnům vězení Marii Formánkovou, chalupnici v Tlumačově, za předražený prodej husí,“ vyjmenovává Kinkorová.
Takových potrestaných prodejců bylo skutečně velmi mnoho. Součástí trestu taktéž bylo zveřejnění rozsudku v novinách Posel od Čerchova, kde se čtenáři dočetli všechno o nepoctivých prodejcích. Jaká ale byla ona přehnaná marže za vajíčka domažlické statkáři? O tom se už prameny nezmiňují.
Foto Pixabay.com | Zdroj Nakladatelství Starý most
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
