Nedostatek masa ztrpčoval od ledna 1963 život obyvatel tehdejšího Československa. Situace zašla až tak daleko, že v Plzni byly vyhlášeny bezmasé čtvrtky. Jeden den v týdnu bez masa měly dodržovat nejen obchody, ale i jídelny a restaurace. Plzeňané tak neměli šanci zajít si ve čtvrtek na oběd s masem od roku 1963 až do roku 1966!
Co se vlastně stalo začátkem roku 1963? Předčasně se zhroutil třetí pětiletý plán, který měl řídit československé plánované hospodářství. Třetí pětiletka vůbec nebrala v potaz skutečný stav věcí. Komunistický režim uznal potřebu hospodářských reforem. Zhroucení plánu se velmi citelně dotklo skoro každého. Nastal akutní nedostatek některého důležitého zboží a přebytek jiného, pro život neužitečného sortimentu.
Podobně jako ve zbytku republiky se i v Plzni opět ukázal nedostatek některého zboží, zejména másla a masa. Jako průmyslový region měla měla ale Plzeň tu výhodu, že zemědělské oblasti musely své komodity přednostně předávat právě průmyslovým centrům. Často se tak stávalo, že ačkoli byl region bohatý na potravinovou výrobu a vykazoval přebytky, jeho obchody byly prázdné, zatímco velká města měla potravin dost. Nejen před obchody s masem stávali lidé hodiny v dlouhých frontách.
Podpultový prodej byl standardní záležitostí. Na venkově, především na Klatovsku se řada lidí vrátila k domácímu chovu hospodářských zvířat. Velmi populární bylo vykrmovat býky na maso. V té době chovatelé býků sháněli zelené krmivo doslova kde se dalo. Pečlivě se vysekávala i tráva ze silničních příkopů. Posekáno bylo úplně všude tam, kde nehospodařilo JZD. Vedle býků pak lidé chovali také prasata.
Teprve ve druhé polovině šedesátých let se situace ve městech zlepšila. Horší to bylo v okolních vesnicích. Zemědělský okres Plzeň-jih trpěl akutním nedostatkem hovězího. To vedlo k tomu, že obyvatelé jižního Plzeňska jezdili hromadně nakupovat do Plzně. Tím ale docházelo k narušování zásobování města. Situaci se podařilo stabilizovat až v sedmdesátých letech díky příznivému dopadu ekonomických reforem z roku 1967 a 1968. Zastarávající výrobní kapacity ale začaly mít opět rozsáhlé výpadky ke konci sedmdesátých let.
Obyvatelé se zase museli potýkat s nedostatkem masa, což vedlo k opětovnému zavedení nepopulárních bezmasých čtvrtků, které se vrátily na počátku osmdesátých let. V roce 1982 byl akutní nedostatek hovězího a vepřového masa. Režim na to zareagoval zdražením, které se pohybovalo od 40 do 100 procent. Aby stát nějak kompenzoval toto opatření, které mělo přispět ke snížení spotřeby, alespoň přidal na důchodech 30 korun.
Čtvrtek, 17. listopadu 2022, 16:20
Prodejny Tuzex znamenaly až do příchodu Sametové revoluce pro občany tehdejšího Československa luxus, běžně nedostupné západní zboží, značkovou elektroniku, potraviny, hračky automobily, ale především džíny a angličáky. Zapomenout nelze na veksláky...
Ani potom se však situace nezlepšovala a problémy s dodávkami masa pokračovaly. Nedostatek masa se v Plzni mírnil jen díky tomu, že z okolních regionů se stahovalo maso pro prodej ve městě. To samozřejmě opět vedlo ke zvýšenému nakupování masa v plzeňských obchodech zákazníky z okolních vesnic. Kvalitní maso se stalo cennou komoditou a z mnoha občanů se tak stali překupníci a handlíři. Například na plzeňská jatka potají putovaly basy piv a opačným směrem zase maso. Od poloviny osmdesátých let se situace zlepšila. Na povinné bezmasé čtvrtky už můžeme dnes jen vzpomínat. Naopak v současné době se těší čím dál větší popularitě vegetariánská kuchyně.
Foto Pixabay.com
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Dnes je zdánlivě masa dost. Fakticky také, ale mnozí nebudou souhlasit. Regulace se provádí cenou. Navíc mnozí výživoví poradci radí konzumovat maso jen 2x týdně.
