Hrůzný pohled se naskytl Marii Radějové, která vešla v dubnu 1927 do domku v Malonicích u Blížejova. V kuchyni spatřila svou oběšenou sestru Annu. Vedle ní ležel v tratolišti krve její manžel Tomáš. Na místě byl také dopis, ve kterém se bezdětná žena svěřila, že manžela zabila a veškerý majetek odkazuje osmnáctileté děvečce Boženě. Okolnosti byly více než podezřelé a brzy bylo jasné, že šlo o surovou dvojnásobnou vraždu.
Ve stavení čp.7, kterému se také říkalo U Lenzů, spokojeně žili bezdětní manželé Kůstkovi. Společnost jim dělala pouze děvečka Božena a její milenec Jakub. Právě pověst tohoto muže nebyla zrovna bez poskvrny a bylo o něm známé, že byl již dříve trestaný za majetkové delikty. Po posledním odpykaném trestu nastoupil ke Kůstkům.
Stárnoucí manželé pro něj zřejmě byli lákavou kořistí. Nejprve se snažil manželský pár přesvědčit, aby hospodářství přepsali na něj a jeho milou. Na oplátku sliboval, že se o ně bude starat. Na to ale manželé nepřistoupili. O pár dní později se pětapadesátileté ženě udělalo zle po kávě, po níž zvracela a měla průjem. Jejímu o pět let staršímu muži se naopak přitížilo po pivu, pro něž poslal do hospody čeledína Jakuba. Manželé se začali bát o svůj život a oběma milencům dali výpověď.
Neděle, 6. listopadu 2022, 07:40
Šumavské Černé jezero se může pyšnit technickým unikátem. Přečerpávací vodní elektrárnou, která v roce 1930 vznikla jako první v Čechách a jednalo se o zázrak techniky. Ačkoli si tehdejší projektanti počínali velmi nadčasově, nevyhnuli se problémům....
„Večer předtím Kůstka odpočíval na lavici v kuchyni a jeho manželka ve druhé místnosti odestýlala postel. Několik ran zasazených do Kůstkovy hlavy zabralo jen pár vteřin, vracející se Kůstkové hodili smyčku na krk, uškrtili ji a pak ji pověsili na dveře. Jakub s Boženou? Ne, ta patrně u vraždění vůbec nebyla. Na pomoc Jakubovi přišel jeho bratranec Josef Matějovic, který sloužil jako čeledín v Hlohové. Měl přezdívku Vzteklina, prý ho v dětství kousl pes,“ popisuje v knize Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.
Podle provedené pitvy na hřbitově v Lštění měl Kůstka proraženou lebeční kost a podle zprávy byl několikrát udeřen do hlavy sekyrou a kladívkem na roztloukání uhlí. Také „sebevražda“ nebohé Anny byla na první pohled podezřelá. „Podle stylu oběšení a délky provazu bylo vyloučeno, že se zabila sama, vše bylo nastrojené, fingované,“ pokračuje Řeháček.
Soudní řízení bylo značně komplikované, neboť oba muži zapírali a své výpovědi neustále měnili. S pravdou ven šla až nakonec mladičká Božena Matějovicová. ,,Sedláka a selku bych zabil, od selky si nechám napsat psaní, že ti všechno odkazuje," plánoval podle jejích slov Jakub.
Hlavní líčení se u Krajského soudu v Plzni konalo 10. a 11. listopadu 1927. Porota usoudila, že vina nejde bratranci Josefovi prokázat, Jakuba ale uznali jednomyslně vinným z úkladné vraždy a Boženu z prosté vraždy a podílu na uškrcení Kůstkové. Josef byl zproštěn obžaloby. Jakub byl odsouzen k trestu smrti a Božena k 16 letům těžkého žaláře.
Tím však příběh této vraždící milenecké dvojice zdaleka nekončí. Jakub si ve věznici zlomil ruku a nohu, kvůli čemuž mu výkon trestu smrti odložili. Když se blížil nový termín, pokusil se spáchat sebevraždu. Nakonec mu byl v lednu 1929 změněn trest na doživotí.
Zajímavý je i osud Boženy Matějovicové. V soudním spise Krajského soudu v Plzni se dochovala žádost jejích rodičů Kanceláři prezidenta republiky, v níž stojí: „Tatíčku náš Masaryku, prosíme Tě velice o milostivé snížení trestu naší dcery. Prý byla ke zločinu svedena strachem z vraha a vytrpěla již jistě těžká muka duševní a prosí Boha kajícně o odpuštění hříchu svého". Zda Masaryk žádosti vyhověl, se však již nikde neuvádí.
Foto koláž Drbny (Pixabay + nakladatelství Starý most) | Zdroj Nakladatelství Starý most
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
