Psal se konec dubna roku 1936 a desítka dělníků se ve fabrice v Hodousnicích na Klatovsku těšila na příjemné jarní odpoledne. Z myšlenek je ovšem vytrhla obrovská exploze, která otřásla celým objektem. O její síle vypovídá i fakt, že tlaková vlna zničila 278 okenních tabulí a vážně poškodila také střechu. Tragédie byla o to větší, že při ní zahynuli dva mladí dělníci, které výbuch doslova roztrhal. Jeden z nich ještě stačil z posledních sil říct, že došlo k závadě na pistoli k autogenu. Jestli to ovšem byla pravda se nikdy nepodařilo potvrdit.
Osudná událost se odehrála 30. dubna 1936 v továrně na výrobu vidlí Seigfrieda Bernta v Nových Hodousnicích. „Byla to hrozná šlupa, pane praporčíku,“ vypovídal tehdy jeden z dělníků, který na rozdíl od svých dvou kolegů měl to štěstí a přežil. Zmíněnými spolupracovníky byl osmadvacetiletý Antonín Treml a jeho o sedm let mladší parťák Josef Fremuth. Celý den ti dva spolu svařovali krátké kovové roury, přičemž k práci používali pojízdný autogen na podvozku
Neděle, 6. listopadu 2022, 07:40
Šumavské Černé jezero se může pyšnit technickým unikátem. Přečerpávací vodní elektrárnou, která v roce 1930 vznikla jako první v Čechách a jednalo se o zázrak techniky. Ačkoli si tehdejší projektanti počínali velmi nadčasově, nevyhnuli se problémům....
„Byl to dobrý pomocník, tvořil ho acetylenový buben a kovová lahev na stlačený kyslík o tlaku 150 atmosfér. V továrně s ním měli bohaté zkušenosti již pět let, Treml i Fremuth práci s ním ovládali, byla to pro ně každodenní rutinní záležitost,“ popisuje v knize Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.
Nejspíš šlo už o velmi zaběhlou rutinu, kdy dělníci už tolik nedbali na bezpečnost práce a zavedené postupy. Když totiž skončili s prací, zamířil Antonín s hořící svařovací pistolí přímo k autogenu, aby na něm uzavřel plyn. Šlo o fatální pochybení. „Plamen zasáhl kyslíkovou lahev a přívodové hadice. Prakticky okamžitě nastala mohutná exploze. Následky byly katastrofální. Kyslíková lahev zkonstruovaná z osmimilimetrové oceli byla explozí rozmetána a smrtící ocelové střepiny létaly obrovskou rychlostí všude kolem. Výbuch a střepiny zdevastovaly hlavně nejbližší okolí,“ pokračuje historik.
Sobota, 9. července 2022, 07:40
Svoji novou továrnu vybudoval v dnešní Železniční ulici Plzni v letech 1869-1871 slavný podnikatel švédského původu Eduard Bartelmus, jenž v roce 1832 získal patent na převratný vynález, kterým bylo smaltované nádobí. Pamětní poháry vyrobené touto...
Exploze muže odhodila několik metrů daleko a prakticky okamžitě ho usmrtila. Během vteřiny mu výbuch utrhl levou nohu v boku, levou ruku v lokti a téměř celá spodní část těla byla oddělena od zbytku trupu. Jeho mladší kolega Josef stál od stroje pouhé tři metry. I jeho střepiny těžce poranily. S utrženou pravou rukou v rameni a roztrhanou spodní části těla ho spolupracovníci odnesli z dílny a pokoušeli se zastavit krvácení. Jejich snahy však byly marné. Podle výpovědi svědků údajně ještě stihl říct, že byla poškozená pistole k autogenu. Pak vydechl naposledy.
Vyšetřování události měl na starosti četnický praporčík Karel Kotál, který vyčíslil, že kromě dvou smrtelných zranění způsobil výbuch hlavně hmotné škody. „Přímo v dílně bylo zničeno 278 okenních tabulí, byly poškozeny všechny stroje a většina výrobního materiálu. Poničena byla i střecha budovy a střepiny létaly i do okolí, kde rovněž napáchaly škody,“ vyjmenovává v knize Řeháček.
Jako viníci byli označeni oba mrtví, jelikož měli s přístrojem zacházet neopatrně. Ano, Treml měl správně zastavit plyn nejprve přímo na pistoli, ale co když byla skutečně poškozená, jak se snažil naznačit umírající Fremuth? To se však prokázat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že nebylo koho jiného obvinit, bylo vyšetřování případu zastaveno a před soud se tato tragédie vůbec nedostala.
Foto Pixabay.com | Zdroj Nakladatelství Starý most
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
