Celý tragický příběh rodiny ze Kdyně se začal psát v dubnu 1918, kdy se z fronty vrátil jistý Josef Vondraš. Obydlí s ním sdílela jeho sestra a neteř. Obě ženy měl údajně tyranizovat. Mladičká Marie se to jednoho dne rozhodla rázně vyřešit a přidala do buchet smrtelnou ingredienci navíc. Strýc pak skutečně zemřel. Lékař usoudil, že na vině byl zápal plic. Pravda vyšla najevo až po sedmi letech, když se žena omylem prořekla.
Psal se duben 1918 a první velká válka právě vrcholila. Nikomu se tehdy nežilo zrovna lehce a o rodině ze Kdyně to platí dvojnásob. O hospodářství se starala bezmála šedesátiletá Terezie Perschonová se svou dcerou Marií. Jejich situace se vůbec nezlepšila, když se za nimi z fronty vrátil Tereziin bratr Josef.
Se svou sestrou ani s Marií nevycházel zrovna dobře. Neustále se spolu hádali a svou neteř dokonce vyhnal z domu. Chvilku třiadvacetiletá žena pracovala v plzeňské všeobecné nemocnici, pak se opět vrátila k matce, která pronesla osudná slova: „Nejlépe by bylo, kdybychom neřáda zabili, nebo já si vezmu život sama,“ cituje kniha Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa slova staré Perschonové.
Neděle, 6. listopadu 2022, 07:40
Šumavské Černé jezero se může pyšnit technickým unikátem. Přečerpávací vodní elektrárnou, která v roce 1930 vznikla jako první v Čechách a jednalo se o zázrak techniky. Ačkoli si tehdejší projektanti počínali velmi nadčasově, nevyhnuli se problémům....
Nikdo tehdy nemohl tušit, že si Marie vezme její naříkání k srdci. Jednoho dubnového dne roku 1918 upekla buchty a do dvou z nich přidala zvláštní ingredienci. Prášek, který dosud schovávala v plechové krabici. Ony „vylepšené“ buchty pak speciálně zabalila strýci na cestu do Plzně. Nejspíš si myslela, že se už domů nevrátí. Byla však velmi překvapená, když na sklonku dne přišel rozhněvaný Josef domů. Zvracel, trpěl průjmem a silnými bolestmi břicha. Ještě téhož dne zemřel. Lékař jako příčinu úmrtí uvedl zápal plic. Marie i její matka byly mimo podezření.
Brzy po smrti tyranského strýce si začaly obě ženy užívat. Terezie zdědila majetek a Marie se provdala do Prahy za jistého Viléma Červinku. Kdo by ale čekal šťastný konec, ten by se šeredně mýlil. Manželé se totiž často hádali a Vilém Marii obviňoval z toho, že je lehkomyslná a trochu lehčích mravů. Podle historiků ji měl i pohrozit žalářem. „Dáš mě zavřít? A za co? Za to, že jsem otrávila strýce?“ zakřičela podle archivářů Marie. Její muž se na chvilku zarazil a šel ji udat.
Marie dlouho nezapírala a na policejním ředitelství všechno přiznala. Uvedla, že jí bylo líto, jak se strýc k matce choval. Údajně jen chtěla, aby mu bylo zle a pochopil, že je potřebuje. To již od smrti Josefa Vondraše uplynulo sedm let a bylo třeba jeho tělo exhumovat a ověřit si, zda skutečně zemřel v důsledku otravy. V jeho těle již žádný jed nebyl, okolní půda byla pozitivní na arzen.
Žaloba na Marii a její matku padla 14. dubna 1926, obviněny byly z úkladné vraždy. Marie byla odsouzena na doživotí a Terezie si za spoluúčast na vraždě vyslechla trest ve výši tří let těžkého žaláře.
Článek vznikl ve spolupráci s nakladatelstvím Starý most. Další informace z historie našeho regionu metropole se můžete dočíst v knize „Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa“.
Foto Wikimedia Commons / Ceridan
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
