Pouhý den předtím, než do koncentračního tábora vstoupila Rudá armáda, stihli Němci zničit záznamy v archivech, vyhodit do vzduchu krematoria a zlikvidovat téměř všechny plynové komory. Jedna však zůstala a spolu s ní i 7000 vyhladovělých a nemocných vězňů, které nacisté nestačili přemístit nebo povraždit. Mezi nimi byl i tehdy devítiletý Jiří Fišer.

Zkoumání fekálních jímek je specifická disciplína, která se rozhodně nesmí brát na lehkou váhu. Kromě vykonání potřeby totiž žumpa sloužila i k odhazování odpadu. Z něj pak můžou odborníci určit, jak například vypadal každodenní život za zdmi kláštera v Plasích. Právě zde totiž probíhal archeologický výzkum, při kterém historici nalezli například figurky, deskovou hru i dopisní pečetě.

Žebráci a další lidé na okraji společnosti zkrátka patří ke každé době. Nejinak tomu bylo i za císaře pána. Davy lidí z vesnic přicházely s rozvojem průmyslu do města s nadějí, že snadno přijdou k výdělku. Pravda byla krutá a mnohdy skončili příchozí rovnou na ulici, kde se snažili získat alespoň mizernou almužnu. Situace gradovala natolik, že vznikl nový zákon o vyhošťování obyvatel postrkem. Platit přestal teprve před sedmdesáti lety.

Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve Štruncových sadech. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo své město 2 064 obyvatel, většina z nich navždy.

Záhadné pouta, tak zní název výstavy věnované výjimečného vztahu mezi oběma národy. Námět sestavil její kurátor a diplomat Robert Řehák ve spolupráci se specialistkou na Blízký východ Renátou Fučíkovou. Panely s ilustracemi studentů Fakulty umění a designu budou ve Smetanových sadech do 28. ledna. Plzeň dlouhodobě spolupracuje s Izraelem, zejména v kulturní oblasti.

Udavačství a kolaborace s nacisty, to jsou obvinění, která si vyslechl Josef Čada před plzeňských soudem už v roce 1948. O obnovení řízení usiloval jeho syn, který se tak snažil očistit otcovo jméno. Nové důkazy mimo jiné tvrdí, že měl živnostník z Chrástu u Plzně pomáhat místní buňce protiněmeckého odboje. Podle advokátů se tak jedná o jasný příklad vykonstruovaného procesu. Obnovení řízení ale soud zamítl.

Aktuální situace nepřeje mnoha aktivitám, například návštěvě zoologické zahrady. Proč si ale v teple domova nepřečíst pár zajímavostí o té plzeňské, která bude v tomto roce slavit 95. let od svého založení. Nakladatelství Starý most k tomuto jubileu připravilo knihu nabitou spousty historických a současných fotografií, informací, počítačovou rekonstrukcí už zaniklé podoby zahrady i komiksem pro děti.

Jakmile do západočeské metropole zavítají vzácní hosté, čeká je prohlídka a posezení v pivovaru. Ostatně toto nepsané pravidlo platí až do dnešních dnů. Zámožní obchodníci se na konci 19. století při jednáních často zdrželi. Na místě jedli, pili a mnohdy obětovali i svou důstojnost. Pro tyto nepříjemné situace byla hodovní místnost vybavena speciálními kyblíky.

Do domácností se dostaly betlémy díky císaři Josefu II., ačkoli to možná panovník ani nezamýšlel. Jeho nařízením musely z kostelů všechny jesličky, připomínající příchod Páně. Církvi se totiž zdálo, že je to nedůstojná lidová zábava a v kostele nemá co dělat. Lidé se jich však nechtěli vzdát, a tak je začali vyrábět doma. Z papíru, chlebového těsta nebo ze dřeva.

Hned tři velmi zajímavé knižní tituly z historie Plzně vydalo v těchto dnech místní nakladatelství Starý Most. Jedná se o Kriminální případy a aféry z Plzně, Plzeňské dvorky a 100 zajímavostí ze života Plzeňanů za císaře pána. Vedle toho vychází i druhé doplněné vydání knihy Duchové historie.