Všechno odstartovala sbírka fotografa a místního kronikáře, který stovky svých snímků daroval městu. Nebyl ale nikdo, kdo by měl čas vše roztřídit. Jenže pak přišla pandemie a času je najednou více než dost. Fotky začaly postupně plnit webové stránky Spáleného Poříčí. Stejně tak se vršila i jejich hromada v infocentru. Nyní jsou jich tisíce a představují život na jižním Plzeňsku ještě z dob, kdy fotoaparát byla velká vzácnost.

Masopustní úterý, velká slavnost a ve své době i jeden z nejbláznivějších dnů v roce. Přípravy na masopustní průvod se konaly dlouhé týdny dopředu. Celé období spojovala dlouhá řada tradic. Od zajištění dobré úrody až po plodnost žen. Nutno dodat, že koledníci schovaní za maskou byli často pěkně škodolibí.

Přesně před šesti sty lety začalo první husitské obléhání Plzně. K útoku se Jan Žižka dostal poměrně náhodou. Jeho původním cílem byl císař Zikmund, který usiloval o dobytí husity obsazených Kladrub. Zikmund však uprchl a vojsko rozpustil. Vojevůdce z Trocnova najednou disponoval silnou a nevyužitou armádou, pozornost proto upřel ku Plzni. Ta přitom původně patřila mezi jedno z pěti vyvolených měst se silnou husitskou základnou.

Představte si, že žijete v roce 1835. Během chladné noci 6. února se nad Plzeň přiženou velká temná mračna. Blesk rozčísne oblohu a ozve se hlasité zahřmění. V tu chvíli se na věži kostela svatého Bartoloměje objevuje první malý plamínek. Nikdo neví, co má dělat a davy lidí jen bezmocně přihlížejí, jak plameny pomalu pohlcují dominantu plzeňského náměstí.

Představte si, že žijete v roce 1835. Během chladné noci 6. února se nad Plzeň přiženou velká temná mračna. Blesk rozčísne oblohu a ozve se hlasité zahřmění. V tu chvíli se na věži kostela svatého Bartoloměje objevuje první malý plamínek. Nikdo neví, co má dělat a davy lidí jen bezmocně přihlížejí, jak plameny pomalu pohlcují dominantu plzeňského náměstí.

V únoru 1920 přijalo národní shromáždění takzvaný jazykový zákon. Ten označil „jazyk československý“ za oficiální jazyk. Vydáním jazykového nařízení k tomuto zákonu pak byl 3. února 1926 prohlášen československý jazyk za jazyk státní.

Loni v Plzeňském kraji zemřelo 7056 lidí, což je o necelou tisícovku více než byl průměr posledních pěti let. Meziročně se počet úmrtí zvedl o 11 procent. V roce 2019 zemřelo v regionu 6356 lidí a v roce 2016 přes 6150 lidí. Na území celé České republiky zemřelo v roce 2020 celkem 129 100 lidí, což je téměř o 17 000 víc než v roce 2019. Jde o největší meziroční nárůst od roku 1950.

Příběh Pravomila Raichla by vydal na několik životů. Od narození rodáka ze Skůry u Slaného uplynulo dnes sto let. Byl účastník odboje proti nacistickému i komunistickému režimu. Dvakrát byl odsouzen k smrti a vždy jako zázrakem vyvázl. Dlouhé roky prožil v Americe. Když se po roce 1989 vrátil domů, svědčil u soudu v procesu s Karlem Vašem, který poslal ve vykonstruovaných procesech stovky lidí do vězení a desítky na popraviště. Jeho činy ale soud označil za promlčené. Jednaosmdesátiletý Raichl se proto rozhodl vzít věci do vlastních rukou. Zradilo jej však srdce a zemřel ve svém bytě v Plzni dřív, než zvládl svůj plán na atentát dokončit.

Za plného provozu běží rekonstrukce tramvajové vozovny v Plzni na Slovanech. Ta se dotkla i historických vozů, které se musely přestěhovat do provizorní haly. Na krátkou, leč nezbytnou cestu se tak vydal i vůz, který v roce 1899 odstartoval provoz v Plzni.

Tento rok to bude už 85 let od chvíle, kdy se v závodě Škoda začaly trolejbusy vyrábět, a zároveň 80 let od okamžiku, kdy svezly v ulicích města první cestující. Stalo se tak v roce 1941, kdy ze zastávky u Městských lázní vyjel spoj na lince A směrem k Doubravce. Tím odstartovala éra dodnes nejstaršího fungujícího trolejbusového provozu v republice. Kudy se proháněly historické vozy a jak to bylo s jejich výrobou? Na to odpoví chystané knihy i fotografie, které budou k vidění po celé Plzni.