Přesně před šesti sty lety začalo první husitské obléhání Plzně. K útoku se Jan Žižka dostal poměrně náhodou. Jeho původním cílem byl císař Zikmund, který usiloval o dobytí husity obsazených Kladrub. Zikmund však uprchl a vojsko rozpustil. Vojevůdce z Trocnova najednou disponoval silnou a nevyužitou armádou, pozornost proto upřel ku Plzni. Ta přitom původně patřila mezi jedno z pěti vyvolených měst se silnou husitskou základnou.
Ještě v roce 1419 byla Plzeň „vyvolené město Slunce“ a stála u zrodu husitství. V témže roce přivedl radikální husitský kněz Václav Koranda do Plzně Jana Žižku. Ten se ubytoval dokonce v domě na náměstí u bohaté měšťanky Anny Pabiánkové. Jejich základna sílila až začali podnikat výpady do okolí. I proto k Plzni zamířilo královské vojsko a Žižka i se svými zhruba padesáti stoupenci město opustil. Plzeň se pak postupně stává jednou z bašt katolictví.
Dnes neexistující Guldenerovský dům na rohu plzeňského náměstí Republiky a ulice Bedřicha Smetany ve svých zdech ukrýval základy gotického domu vdovy Kateřiny Pabiánkové. V tomto domě byl během svého plzeňského pobytu ubytován Jan Žižka z Trocnova. (zdroj:chvalenice.cz)
Ale zpět k výročí. Psal se 14. únor 1421 a pozornost Jana Žižky se upírala k protihusitskému centru – Plzni. K té Plzni odkud o rok dříve odešel.
„Žižkovi se město podařilo obklíčit okamžitě. Obsadil pravděpodobně nehájená předměstí a z nich ostřeloval hradby. Situace pak byla během asi měsíc trvajícího obležení i přes sveřepou obranu Plzně povážlivá. Těžká střelba totiž hradby vážně poškodila. Problémy měl ale i Žižka, jehož zásah naléhavě vyžadovala jiná místa,“ popisuje Marie Malivánková Wasková z Archivu města Plzně.
Od dobytí Plzeň zachránilo březnové příměří uzavřené do 1. ledna 1422. Jeho iniciátorem byla husitská Praha. To ostatně uvítal i sám vojevůdce, který si moc dobře uvědomoval, že skutečné ovládnutí Plzně a udržení posádky by ho stálo až příliš mnoho sil, které by mohl využít jinde.
Plzeň byla na velmi strategickém místě a tak musela dobyvatelům odolávat ještě několikrát. Znovu a opět neúspěšně se o to pokusil Žižka ještě v letech 1422 a 1423.
Svou nezdolnost vůči husitským útokům oslavila Plzeň tím, že do svého městského znaku přidala velblouda. Toto zvíře mělo připomenout legendární ukořistění exotického tvora v táboře obléhatelů v lednu 1434.
„Nebohé zvíře přivedl z tažení k Baltu Jan Čapek ze Sán jako čestný dar a Plzeňští je ještě v roce 1434 poslali dál, totiž spřátelenému Norimberku za pomoc během válek. Sebevědomí Plzně odráží fakt, že si svůj znak o velblouda polepšila podle všeho svévolně. Doklad, že tak učinil král Zikmund, totiž nápadně chybí,“ dodává Wasková
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
