Sčítání je jednou z nejstarších statistických akcí vůbec. Jeho historie v českých zemích sahá až do středověku. Pravidelná sčítání lidu v českých zemích však stanovil až patent císařovny Marie Terezie z roku 1753. Za první moderní sčítání je pak považováno to z roku 1869.

Zatímco jejich vrstevníci se scházejí v online světě videoher, kde si hrají na vojáky, čtyři hoši z Tachovska se jimi skutečně stávají. Před dvěma lety založili spolek Svaz Mládeže ČSLA. Mají svůj znak, svoji zástavu, hodnosti a jasně stanovený úkol. Tím je vrátit znovu smysl kladrubským bunkrům, které pohltila vegetace.

Rekonstrukce historických staveb, revitalizace dvora, zahrady i nová expozice. Tím vším si prošel selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci. Stavení má lidem připomenout každodenní i sváteční rodinný život hospodáře na přelomu 19. a 20. století. Celková obnova vyšla na více než 48,5 milionu korun.

Mnoho z nás kolem ikonické budovy Západočeského muzea pravidelně prochází. Víte ale, kdo tuto unikátní stavbu postavil? Autorem a projektantem byl Josef Škorpil, který patří mezi významné představitele českého muzejnictví z přelomu 19. a 20. století. Dnes je to už 90 let od doby, kdy tento všestranný muzejní praktik zemřel. Připomeňme si jeho dílo, kterým se nesmazatelně zapsal do historie Plzně.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali, vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům měli zakázáno používat zbraně.

Eliška, Honza a Miky se každý rok ukládají k zimnímu spánku, z toho se budí vždy počátkem března. Ani letos tomu nebylo jinak, rozespalé chlupáče už zachytili pracovníci zoologické zahrady na video. Zatím se s nimi veřejnost ani jinak setkat nemůže.

Pouhé dva týdny po únorovém komunistickém puči nalézají svědci bezvládné tělo ministra zahraničí a syna prvního Československého prezidenta Jana Masaryka. Jeho ostatky leží na nádvoří Černínského paláce na Hradčanech. Hlava je směrem ode zdi, pyžamo má naruby a za nehty jsou patrné stopy omítky. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu nebo vraždu? Případem se zabývalo mnoho vyšetřovatelů a vždy došli k jiným výsledkům. Skoro dva roky se případu věnovali i badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni. Od smrti Jana Masaryka uplynulo dnes 73 let a stále se nad ní vznáší řada otazníků.

V novém ilustrovaném kabátě a s novými herními prvky se prezentuje Industriální stezka po historických zajímavostech bývalého cukrovaru či tramvajové vozovny a současného areálu DEPO2015. Mnohem více atraktivní teď bude hlavně pro rodiny s dětmi. Stezka se pro návštěvníky otevřela poprvé již před koncem minulého roku.

Od skládání plastových modelů až do kokpitu nejslavnějšího britského válečného letounu. To je cesta Jiřího Horáka, pilota a zakladatele spolku Classic Trainers. Právě díky nadšencům jako je on, můžeme na nebi kousek od Plzně spatřit historická letadla jako je Spitfire, Stearman nebo Stinson. Pravidelně se účastní leteckých dnů nebo Slavností svobody.

Přesně před 73 lety se začala psát temná kapitola našich dějin. Kapitola, která trvala dlouhých 41 let. Do důležitých funkcí instalovali komunisté své lidi už od porážky nacistického Německa. Občané byli po válce plni ideálů a tíhli k levicovému smýšlení. Možná proto šlo vše tak hladce. K definitivnímu převzetí vlády komunisty došlo během vypjatých únorových dní roku 1948.