Do domácností se dostaly betlémy díky císaři Josefu II., ačkoli to možná panovník ani nezamýšlel. Jeho nařízením musely z kostelů všechny jesličky, připomínající příchod Páně. Církvi se totiž zdálo, že je to nedůstojná lidová zábava a v kostele nemá co dělat. Lidé se jich však nechtěli vzdát, a tak je začali vyrábět doma. Z papíru, chlebového těsta nebo ze dřeva.
Velmi úctyhodných rozměrů už dosahuje příbramský betlém, který má ve svých sbírkách Národopisné muzeum Plzeňska. Moc se toho o něm neví. Do Plzně se dostal oklikou před druhou světovou válkou v poměrně zbědovaném stavu. Nyní jej mohou návštěvníci obdivovat v celé kráse po zásahu restaurátorů.
„Architektura, kterou betlém představuje je spíše výplodem představivosti konkrétních řezbářů, nicméně chodí sem návštěvníci a odhadují, co by to mohlo být. Zmiňují Mariánskou Týnici, někdo jiní vidí chrám sv. Petra a Pavla v Římě a podobně,“ popisuje vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.
Podle tradice do něj každý rok přibude nová figura, proto muzeum spolupracovalo s řezbářem Jiřím Špinkou a betlém pomalu bobtnal. Nejde však o nahodilé umístění, vše se řídí řadou pravidel.
„Betlém se stavěl vždy první adventní neděli, po svátcích Tří králů se většinou sklízel. Občas se lidé podivují, proč například z Betlému na náměstí zmizelo Jezulátko. To se ale správně vkládá až na Štědrý večer, do té doby mají být jesličky prázdné. Na svátek Tří králů se ta scéna proměnila, přichází mudrci a Ježíšek už neleží v jesličkách, ale je na klíně panny Marie. Některé ty Betlémy někdy obsahovaly i velikonoční oddíl, takže už jste tam viděli Golgotu s ukřižovaným Ježíšem a byla to v zásadě učebnice věrouky,“ říká Chmelenský.
Své označení má také každá figurka. Jsou tu například trakařníci, kteří vezou dary pro Jezulátko. Diviši se stále podivují nad zjevením nebo kometou a pak jsou tu takzvaní ležáci, což jsou kupříkladu pastýři, kteří spí a zjeví se jim anděl.
„Betlém obsahuje určité výjevy a scény z Bible a vedle toho i nějaká řemesla, která zasazují betlém do konkrétních reálií. Tak to bylo téměř všude, někdy se do těch figurek promítaly osobnosti řezbářů i osobnosti z regionu. Také platí, že Betlémská hvězda vždycky musí přilétat z pravé strany. I postavy by měly mít vykročeno pravou nohou k tomu Jezulátku,“ uvádí muzejník další z příkladů.
Letošní rok se betlém rozrostl o vodiče s velbloudem a se slonem. Do budoucna by zde rádi měli pannu Marii, která by chovala Ježíška. Muzeum se i vzhledem k vládním opatřením už lidem v dohledné době neotevře. Od 18. ledna totiž začíná generální rekonstrukce, návštěvníkům se znovu otevře v roce 2024.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
