Příjezd prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na náměstí Domažlicích byl vskutku velkolepý. Okna domů byla vyzdobena chvojím a prapory. Trubačský sbor hrál z věže kostela fanfáry z Libuše, což se mísilo s radostným provoláváním slávy nadšených obyvatel z širého okolí. Zajímavostí je krátký šestnáctiminutový film, který mohou spatřit návštěvníci Chodského hradu, kde je aktuálně k vidění výstava Vítej, tatíčku prezidente.

Náročná rekonstrukce Národopisného muzea Plzeňska zdárně spěje ke svému konci. Zbývá ještě dodělat podlahy, zprovoznit topení a především dokončit nové expozice, které budou ve všech podlažích. Lidé se například podívají do podkroví Gerlachovkého domu, které bylo dosud nepřístupné. Novinkou je také otevřená kuchyně na nádvoří, sklep nebo odpadní jímka napojená na plzeňské podzemí. Jeden ze dvou prohlídkových okruhů bude díky nově vybudovanému výtahu také bezbariérový.

Dnes je to přesně 50 let od úmrtí brigádního generála a rodáka z Červeného Hrádku Josefa Ereta. Jeho památku dnes přišly uctít desítky lidí na hřbitov v obci Dýšina na Plzeňsku. Původně vystudovaný učitel byl během první světové války příslušníkem československých legií v Itálii. Za Protektorátu Čechy a Morava se angažoval v domácím protinacistickém odboji. Po válce byl nucen emigrovat před komunisty do USA.

Bylo 15. března 1939 krátce po šesté hodině ráno, když vojáci wehrmachtu dorazili do Plzně. Ponurou atmosféru doprovázela sněhová bouře a silný vítr. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Karel I. Habsburský byl posledním českým králem. Jeho osobnost si v Nepomuku pravidelně připomínají. Byli to totiž právě Habsburkové, kteří se zasloužili o svatořečení Jana Nepomuckého. Při příležitost 360. výročí umučení toho českého patrona uloží do kostela v Nepomuku relikvii posledního českého krále. Jde o částečku volného žebra.

Několik desetiletí pátrání a hledání v archivech a později na počítači má za sebou Anna Kocourková. Žije v Útušicích na jižním Plzeňsku a této obci dělá už více než čtyřicet let kroniku. A nejen to, ve své aktivitě zašla mnohem dál. Dohledala a zpracovala historii každého stavení a každého obyvatele Útušic.

Archeologové z plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) během nedávného výzkumu prozkoumávali pozůstatky v okolí hradu nacházejícího se nad řekou Berounkou severně od Plzně. Se svými výsledky chtějí seznámit i širokou veřejnost. K čemu sloužil záhadný kámen nalezený na dně řeky? A jaký původ mají spečené kameny z okolí hradu? Na všechny tyto otázky odpovídá krátký dokument.

Ministerstvo kultury prohlásilo na území Plzeňského kraje šest historických objektů kulturními památkami. Jde na příklad o kapli na Klatovsku, pomník odboje v Sušici nebo o vilu lékaře Jiřího Freunda v Plzni. Klášter v Pivoni na Domažlicku dokonce získal statut národní kulturní památky, přitom mu ještě před pár lety hrozilo zřícení.

Návštěvníci i obyvatelé Plzně se mohou díky nové aplikaci seznámit s osudy Židů v době holokaustu. Během dvouhodinového putování se dozví se dozví detaily o podmínkách, v nichž žili židovští spoluobčané v době druhé světové války. Výsledek je dílem spolupráce mezinárodních projektů Zažil Plzeň! A Přepni (se) na historii, které zastřešuje Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, které je součástí Západočeské univerzity v Plzni.

Tradiční Velký plzeňský betlém čítá už tisícovku figurek nejrůznějších druhů i velikostí. Loni se dokonce dočkal zápisu do České knihy rekordů za betlém s nejvíce autory, kteří ztvárnili sami sebe. Obdivovat ho můžete v mázhauzu plzeňské radnice, kam si už také můžete chodit pro ježíškovské razítko. Milovníci historie se tam navíc mohou přijít pokochat i fotografiemi ze skleněných negativů ze sbírek Západočeského muzea v Plzni (ZČM).