Náročná rekonstrukce Národopisného muzea Plzeňska zdárně spěje ke svému konci. Zbývá ještě dodělat podlahy, zprovoznit topení a především dokončit nové expozice, které budou ve všech podlažích. Lidé se například podívají do podkroví Gerlachovkého domu, které bylo dosud nepřístupné. Novinkou je také otevřená kuchyně na nádvoří, sklep nebo odpadní jímka napojená na plzeňské podzemí. Jeden ze dvou prohlídkových okruhů bude díky nově vybudovanému výtahu také bezbariérový.
Zvuky vrtaček ještě zcela neutichly, ale už teď jsou jasně vidět výsledky generální rekonstrukce. Patrné je to už při samotném příchodu do muzea. Velkou proměnou prošlo třeba dláždění na nádvoří. Nově je tam také odkrytý vstup do sklepa či odpadní jímka.
„Odpadní jímky sloužily mnohdy i jako i fekální jímky. Osobně si myslím, že i toto na dvoře Chotěšovského domu byla fekální jímka. Je situována částečně po zdí objektu, což obyvatelům přinášelo určitý komfort při využití toalety. Potřebu mohli vykonávat i z patra a díky šupně se trefovali do jímky. Nebyl tam samozřejmě tento rantl, bylo to mnohem nižší s latrínovým prknem jako to známe z archeologických nálezů,“ popisuje ředitel Západočeského muzea v Plzni Jiří Orna.
Odhalení jímky má také i ryze praktický účel. „Tato jímka navazuje na systém plzeňského podzemí a také na spodní a horní sklep Chotěšovského domu. My tímto odkrytím zajistíme i přirozenou cirkulaci vzduchu a odvětrávání základů domu, což pomůže i objektu jako takovému. Ještě to opatříme z důvodu bezpečnosti kovanou mříží,“ upřesnil vedoucí Národopisného muzea Plzeňska Michal Chmelenský.
Na odpadní jímku navazuje i další zajímavost, kterou návštěvníci spatří. Jedná se o prevét, tedy typ středověkého záchodu. Ten odhalili v muzeu poté, co odstranili zazdívku, kterou byl svého času překrytý. Nově tam přibude sklo a návštěvník tak uvidí část domu, která ještě v polovině 19. století sloužila svému účelu. „Během okupace sloužily prevéty často k ukrytí mnoha sbírkových předmětů našeho muzea. Ladislav Lábek, aby nemusel odevzdávat spolkové památky, judaika, památky po svobodných zednářích a podobně, tak všechno ukryl tady v těchto prevétech a díky tomu se podařilo Západočeskému muzeu uschovat mnoho vzácných předmětů," upozornil Chmelenský.
Na dvoře Chotěšovského domu také zpřístupňují sklep, který byl do té doby zasypán stavební sutí. Další novinkou bude kuchyně, kde si lidé budou moci zkusit například péct koláče. „Nechali jsme si tu vystavět klasická kamna se dvěma troubama a počítáme s tím, že si zde návštěvníci užijí gastronomické workshopy. Samozřejmě tady budou i další sporáky a kuchyňská linka,“ doplňuje Chmelenský.
Čtvrtek, 29. července 2021, 10:15
Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po...
Rekonstrukce významně rozšířila výstavní prostory. Nově se lidé podívají například na půdu Gerlachovského domu. „Rekonstrukce krovu byla velmi náročná a vyspravovali jsme ho víc, než jsme původně mysleli. Došlo k výměně všech pozednic a některých vadných vazných trámů. Je zde vidět napojení původních konstrukcí na nové prvky. Pokud se návštěvník podívá, tak uvidí rozdíly a detaily. Pokud se nám to podaří, tak tu vnikne zajímavá expozice lidového kroje širšího Plzeňska,“ řekl Chmelenský.
V muzeu vznikne také nová badatelna a v plánu mají i Centrum experimentální etnologie. „Lidé si budou moci vyzkoušet některé výrobní postupy, se kterými se potkají v expozici. Například pokud tam uvidí voskové obětiny, tak se je budou moci u nás zkusit odlít a podobně,“ říká Chmelenský příkladem.
Momentálně běží výběrové řízení na zhotovitele nové expozice. V dnešní době totiž nejde jen o vitríny, které je nutné dělat na míru, ale jde také o texty a audiovizuální techniku. „Současný muzejní trend pomalu upouští od konceptu otevřeného depozitáře, kdy bylo smyslem ukázat co nejvíce předmětů. Naše expozice budou pracovat spíše s významy konkrétních předmětů. Kvalita převáží nad kvalitou. Lidé uvidí exponáty v jiném kontextu a jiném příběhu,“ podotýká Chmelenský.
Například jeden z okruhů odvypráví příběh člověka, jenž se v 19. století narodil na venkově a zemřel jako měšťan. Expozice provede návštěvníky tím, s čím se mohl setkat a co zažíval. Tento okruh je navíc vhodný i pro imobilní návštěvníky, které do patra vyveze výtah.
Rekonstrukce střech, krovů, fasád a interiérů už končí. Na místě se stále pohybují dělníci a restaurátoři. „Zásadním a nejvíce invazním zásahem bylo vložení výtahu do světlíkového dvorku Chotěšovského domu a pak také nové rozvody inženýrských sítích. Nyní jsme se přehoupli do fáze, kdy jsou nejpodstatnější podlahy a pak také osazení světel, zásuvek, zprovoznění topení a tak dále,“ uzavírá Chmelenský s tím, že do konce roku by mělo být definitivně hotovo a vše připraveno na první návštěvníky.
Národopisné muzeum Plzeňska, které sídlí ve dvou památkově chráněných měšťanských domech na plzeňském náměstí, prochází generální rekonstrukcí za 120 milionů korun, přičemž 98 milionů tvoří evropská dotace. Šesti miliony také přispělo ministerstvo pro místní rozvoj. Do konce roku by měla vniknout nová expozice za více než 30 milionů.
Foto Zuzana Duzbabova
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
