Bylo 15. března 1939 krátce po šesté hodině ráno, když vojáci wehrmachtu dorazili do Plzně. Ponurou atmosféru doprovázela sněhová bouře a silný vítr. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.
Informaci o chystaném obsazení obdržela zpravodajská služba na Policejním ředitelství v Plzni 15. března 1939 v půl čtvrté ráno. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Jejich příjezd sledovala i Jiřina Fořtová se svým otcem. „Bylo mi tehdy 15. To ráno jsme šli s tatínkem, on do úřadu, já do školy, a od Chotíkova přišli Němci. Můj otec uměl perfektně německy a na křižovatce se zastavil s důstojníkem a ptal se ho, co tu děláte? A ten důstojník mu řekl, to slyším jako dneska: ‘Přišli jsme vás zachránit’,“ vzpomínala pro magazín Paměti národa.
Zdroj: Archiv města PlzněOkupace Plzně se účastnila 46. pěší divize pod vedením generálmajora Wilhelma von Waldenfelse a 2. lehká divize, která městem projela a pokračovala na Příbram. Letectvo o den později převzalo kontrolu nad letištěm v Borku u Zbirohu. Velitelství okupačních sil se usídlilo v hotelu Continental. Místní velitelství obsadilo radnici, Císařský dům, Pechovský dům a několik místností v dnešním hotelu Slovan.
Lidé ze strachu o to, co bude dál, začali ve velkém skupovat potraviny. Obrovský zmatek nastal také na silnicích. Wehrmacht totiž dodržoval říšské zákony a jezdil vpravo, zatímco u nás se tehdy jezdilo vlevo. Nastalý chaos přiměl policejní ředitelství, aby ještě ten samý den vydalo vyhlášku, která nařídila s okamžitou platností jízdu vpravo.
Sobota, 25. února 2023, 09:10
O životě dvanáctileté plzeňské židovské dívky Věry Kohnové, která si za druhé světové války psala deník, vypráví nová kniha plzeňské autorky Jany Poncarové a historika Jiřího Sankota nazvaná Deník Věrky Kohnové. Kniha obsahuje vyprávění o životě...
Další nově nastolená pravidla zakazovala například veškerá veřejná shromáždění. Restaurace musely zavírat ve 20 hodin, lidé povinně odevzdávali veškeré zbraně, munici nebo radiopřijímače. A to byl jen začátek.
Ještě v roce 1939 vstoupily v platnost Norimberské zákony, které postihly zejména židovské obyvatelstvo. Židé nesměli do veřejných lázní, do biografu a odepřeno jim bylo i obyčejné posezení v parku na lavičce. Postupně přišli o majetek a na kabát si museli našít Davidovu hvězdu. 18. ledna 1942 odjel první transport do koncentračních táborů. Z celkového počtu více než 2 604 mužů, žen a dětí se konce války dožilo jen 209 z nich.
Středa, 15. února 2023, 12:30
Šest osob zahynulo v Plzni při denním „valentýnském náletu,“ amerických bombardérů, který město zažilo 14. února 1945. Jeden další člověk byl zraněn. Bomby tehdy zničily jen dvě budovy, dalších téměř čtyřicet objektů bylo poškozeno. Poškozeno bylo...
Plzeň byla pro nacisty velmi cenná i pro strojní průmysl, který zásoboval německou armádu. I proto se Škodovka stala terčem spojeneckých náletů. Mezi roky 1942 a 1945 shodili spojenci na Plzeň bomby dvanáctkrát.
Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do Plzně 6. května 1945. Bylo ráno 8.15 hodin. A zdaleka tady ještě nebylo dobojováno. Poslední akce amerických vojáků, zajímavé a mnohdy i zapomenuté momenty osvobození západu Čech a zejména pak Plzně, přiblížil v rozhovoru pro Plzeňskou Drbnu publicista, badatel a autor řady knih, Zdeněk Roučka.
Foto Západočeské muzeum v Plzni | Zdroj archiv města Plzně, Paměť národa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
