Šest osob zahynulo v Plzni při denním „valentýnském náletu,“ amerických bombardérů, který město zažilo 14. února 1945. Jeden další člověk byl zraněn. Bomby tehdy zničily jen dvě budovy, dalších téměř čtyřicet objektů bylo poškozeno. Poškozeno bylo také seřaďovací nádraží. Zasažena tentokrát nebyla zbrojovka Škodova, které vyráběla zbraně pro německou armádu a jednalo se o nejčastější cíl náletů.
Americké bombardéry se objevily nad Plzní krátce před 13. hodinou a samotný nálet trval kolem deseti minut. Letecký poplach trval do 13.46 hodin. Bombardéry shodily 27,5 tuny bomb na Roudnou a seřaďovací nádraží. Šlo o první akci 8. letecké armády nad Plzní a nálet pro spojence nebyl příliš úspěšný. Téhož dne americké bombardéry zamířily také nad Prahu, svrhly na ni 250 bomb, zabily přes čtyři stovky lidí a více než 1400 jich zranily.
Před náletem ze 14. února zasáhly spojenecké bomby město Plzeň při mnohem tragičtějším náletu 20. prosince 1944. Většina předchozích leteckých útoků se snažila vyřadit z provozu Škodovy závody, které byly v té době jednou z největších zbrojovek v Evropě. I tehdy byla cílem náletu Škoda, bomby však zasáhly i centrum města a zemřelo 103 lidí. Část letadel útočila na hlavní nádraží, pumy dopadaly v okolí, včetně Měšťanského pivovaru a centra města.
Ty nejničivější nálety na Plzeň ale měly teprve přijít v dubnu 1945. Nejvíce obětí měl ten z rána 17. dubna 1945, při němž zahynulo kolem 850 osob, včetně desítek dětí. Z Velké Británie 16. dubna odstartovalo k nočnímu bombardování 222 těžkých čtyřmotorových Lancasterů a 11 lehkých dvoumotorových Mosquitů RAF. Nad Plzeň se britská letadla dostala ve 3:40 ráno. Samotný nálet bombardérů začal ve 4:05 a trval necelých 20 minut. Bombardéry shodily 891 tun bomb a čtyři tuny zápalných bomb.
Cílem bombardérů bylo mimo jiné zničit seřaďovací nádraží, kde se nacházelo velké množství vlakových souprav a znemožnit tak německým vojákům ústup po železnici. Řada bomb však dopadla mimo cíl a připravila v Plzni o život až 850 osob. Přesné číslo není známé. Velké množství obětí bylo z řad německých vojáků.
Mezi nejvíce zasažená místa v této čtvrti patřila také dělnická kolonie Cikánka mezi Jateční ulicí a řekou Berounkou. V mělkém, provizorním podzemním krytu ve tvaru L , který tehdy dostal několik přímých zásahů leteckými pumami, mělo zahynout až 300 civilistů. Mnoho oběti ničivého náletu se nikdy nenašlo. Při náletu zemřela také učitelka Květoslava Zajícová ze základní školy na Habrmannově náměstí společně s 38 dětmi. Zcela zničeno bylo kromě kolonie Cikánka 120 domů dalších 154 bylo poničeno těžce a 2053 domů utrpělo lehké poškození.
Terčem dalšího ničivého náletu amerických bombardérů se stal 25. dubna rozsáhlý areál zbrojovky plzeňské Škody. Až do osudného produkovala Škoda stíhače tanků, děla a munici pro německou armádu. Ale nebyla sama. Zatímco v Německu už byla válečná výroba v troskách, v protektorátu Čechy a Morava se na řadě míst vyrábělo až do úplného konce! Při předem ohlášeném náletu zahynulo v továrně šest osob, o život bohužel přišlo kolem 60 civilistů v přilehlé dělnické čtvrti. Během této mise zahynuly i desítky amerických letců.
V areálu Škody je pomník, na kterém jsou jména obětí amerického náletu na plzeňskou zbrojovku
Foto Richard Beneš / Archiv Zdeňka Roučky
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
