Konvoj téměř třicítky historických vozidel a motocyklů americké armády v pátek projel centrem Prahy, aby tak připomněl 78 let od konce druhé světové války. V ulicích ho vítali nadšenci v dobových uniformách i náhodní kolemjdoucí. Z hlavního města bude konvoj pokračovat do Plzně, kde už v pátek 5. května vypuknou velkolepé Slavnosti svobody, které patří mezi největší v Evropě.

Psal se konec dubna roku 1936 a desítka dělníků se ve fabrice v Hodousnicích na Klatovsku těšila na příjemné jarní odpoledne. Z myšlenek je ovšem vytrhla obrovská exploze, která otřásla celým objektem. O její síle vypovídá i fakt, že tlaková vlna zničila 278 okenních tabulí a vážně poškodila také střechu. Tragédie byla o to větší, že při ní zahynuli dva mladí dělníci, které výbuch doslova roztrhal. Jeden z nich ještě stačil z posledních sil říct, že došlo k závadě na pistoli k autogenu. Jestli to ovšem byla pravda se nikdy nepodařilo potvrdit.

Fandové historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily také k ukládání odpadu. Zkoumání takových jímek je proto velmi specifická disciplína, jež dokáže odhalit mnoho zajímavostí o životě našich předků. Archeologové takto podrobně prozkoumali barokní jímku za zdmi kláštera v Plasích a se zajímavými nálezy chtějí seznámit i veřejnost prostřednictvím výstavy.

K tragickému omylu došlo v noci ze 16. na 17. dubna roku 1943. Dobřany na jižním Plzeňsku se té noci staly nechtěným cílem spojeneckého náletu. Pumy měly podle plánu dopadnout na plzeňskou Škodovku – jednu z klíčových zbrojovek nacistického Německa v průběhu druhé světové války. Spojenci však omylem vybombardovali místo zbrojovky ve Škodovce nic netušící město Dobřany. Příčinou byla zřejmě chyba navigace. Při útoku zahynulo až 400 lidí a bylo vybombardované téměř celé město. V Dobřanech také položili život vůbec první spojenečtí vojáci na českém území a spojenci tu přišli o první letadlo.

Hrůzný pohled se naskytl Marii Radějové, která vešla v dubnu 1927 do domku v Malonicích u Blížejova. V kuchyni spatřila svou oběšenou sestru Annu. Vedle ní ležel v tratolišti krve její manžel Tomáš. Na místě byl také dopis, ve kterém se bezdětná žena svěřila, že manžela zabila a veškerý majetek odkazuje osmnáctileté děvečce Boženě. Okolnosti byly více než podezřelé a brzy bylo jasné, že šlo o surovou dvojnásobnou vraždu.

Západočeské muzeum v Plzni láká na novou výstavu s názvem Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog. Lidé mohou obdivovat křehké svitky Tóry, modlitební knihy, ale také osobní předměty jako jsou například dětské botičky, pláštíky nebo povijan. Návštěvníci se taktéž seznámí s nálezy z bývalých synagog na Plzeňsku. Expozice představuje výběr z celkem 1650 nově restaurovaných předmětů, které našli historici na půdách židovských objektů.

Jméno hudebního skladatele, kantora a rodáka z Přeštic Jakuba Jana Rybu, máme spojené především s obdobím Vánoc, kdy zaznívá jeho Česká mše vánoční „Hej, mistře“. Autor si ale této skladby údajně nijak zvlášť necenil, ačkoli zastínila jeho další rozsáhlou a velmi pestrou tvorbu. Do paměti lidí se zapsal jako pokrokový učitel, brilantní skladatel a bohužel i jako sebevrah. Život si vzal přesně před 208 lety. Proč tak učinil? Důvodů měl podle badatelů celou řadu.

Trvalou expozici tradiční rukodělné výroby i nemateriálních projevů tradiční lidové kultury Plzeňského kraje otevřelo dnes ve dvou historických chalupách skanzenu v Chanovicích Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Tradiční lidová kultura regionů Klatovy - Cham představuje 13 tradičních řemesel, přišla téměř na šest milionů korun a podpořila ji EU. Otevřeno bude mít spolu se skanzenem, v němž je 20 nemovitostí 200 let staré lidové architektury Pošumaví, kdykoliv po domluvě, v červnu a v září o víkendech a o prázdninách každý den.

Květnové oslavy konce druhé světové války budou letos v Plzni trochu jiné. Osvobození americkou armádou si letos nepřijede připomenout například oblíbený veterán George Thompson, který letos oslaví již devětadevadesáté narozeniny. I tak se ale mohou Plzeňané těšit na nabitý čtyřdenní program v podobě vojenských kempů, Konvoje svobody nebo koncertů. Chybět nebudou samozřejmě ani pietní akty.

Jen těžko budete v Plzni hledat jiné místo, kde by lidé tak rádi trávili svůj volný čas. K boleveckým rybníkům to není z města daleko, voda láká ke koupání a okolní lesy zase k příjemné procházce nebo projížďce na kole. Vždy tomu tak ale nebylo. Před 562 lety, kdy vznikl Velký Bolevecký rybník, byl zájem hlavně o chov ryb. Poptávka po rekreaci přišla se začátkem 20. století.