Bez vánočního stromečku bychom si vůbec svátky nedokázali představit. Do domácností si našel cestu až ve 40. letech 19. století, nebylo však pravidlem, že by jej měl doma každý. Na náměstí se z vánočního stromku mohli lidé radovat před 97 lety, kdy se tato tradice dostala na západ Čech. Tehdy však nešlo o velké akce jako dnes, stromek byl prostý a disponoval i pokladničkou, kde mohli lidé přispívat na chudé děti a sirotky.

Seznam národních kulturních památek doplnilo osm historických objektů. Mezi nimi je i zástupce z Plzeňského kraje. Památkou s nejvyšší ochranou státu se stal bývalý augustiniánský klášter v Pivoni na Domažlicku. Tato stavba z druhé poloviny 13. století má za sebou pestrou historii. Památku využívala armáda, zemědělské družstvo a nevyhnul se jí ani požár. Objekt zachránili před zřícením nadšenci z občanského sdružení Aurelius.

Velké obavy panují mezi provozovateli leteckých škol i dalších firem působících na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jinak tomu není ani u spolku Classic Trainers, který má ve svém hangáru devět letounů, přičemž nejstarší je z roku 1942. Unikátní stroje mohou lidé pravidelně vidět v rámci leteckých dnů, Slavností svobody anebo při dnech otevřených dveří. Pokud by ale letiště skutečně muselo ustoupit stavbě gigafactory, neměli by kam celou svou rozsáhlou sbírku přemístit.

Celý tragický příběh rodiny ze Kdyně se začal psát v dubnu 1918, kdy se z fronty vrátil jistý Josef Vondraš. Obydlí s ním sdílela jeho sestra a neteř. Obě ženy měl údajně tyranizovat. Mladičká Marie se to jednoho dne rozhodla rázně vyřešit a přidala do buchet smrtelnou ingredienci navíc. Strýc pak skutečně zemřel. Lékař usoudil, že na vině byl zápal plic. Pravda vyšla najevo až po sedmi letech, když se žena omylem prořekla.

Co čeká Prahu, Brno a další menší i větší města 17. listopadu? Organizátoři z řad občanů, studentů a spolků spojených pod Festivalem svobody představují program blížícího se výročí a také petici, pomocí které chtějí apelovat na politiky, aby v nadcházejících letech řešili tři významné hrozby pro těžce vybudovaný mír, svobodu a demokracii v České republice.

Šumavské Černé jezero se může pyšnit technickým unikátem. Přečerpávací vodní elektrárnou, která v roce 1930 vznikla jako první v Čechách a jednalo se o zázrak techniky. Ačkoli si tehdejší projektanti počínali velmi nadčasově, nevyhnuli se problémům. Několik dělníků se tam při práci s dynamitem těžce zranilo a jeden dokonce zemřel. Soud se pak vlekl řadu let a vinu házeli zodpovědní pracovníci jeden na druhého.

Vendelín Budil byl výborným hercem, režisérem i prvním ředitelem dnešního Velkého divadla v Plzni. V jeho čele stál deset let, přičemž tam uvedl 3 481 představení. Po odchodu z funkce se věnoval historii plzeňského divadla. Díky jeho práci má Divadlo J. K. Tyla dokonale zdokumentovanou svoji minulost, kterou mu můžou ostatní závidět.

Zástupci Plzně odhalili v belgickém Liège pamětní desku 17. střeleckému praporu, který se podílel s 3. americkou armádou generála Pattona na osvobození západních Čech. U slavnostního odhalení byli také veteráni Valère Gustin a Luc Rensonnet, kteří pravidelně navštěvují Slavnosti svobody.

Jednoznačným králem mezi všemi plzeňskými vodojemy je ten na Homolce, který zásobuje vodou občany města od 4. října roku 1889, kdy byl poprvé uveden do provozu. Každoročně se vodojem na jeden den vypustí a kompletně vyčistí. Podívejte se s Plzeňskou Drbnou do nepřístupných a tajemných útrob tohoto unikátního vodojemu, připomínajícím hradní prostory. O jeho čištění jsme si povídali s Karlem Kučerou z městské společnosti Vodárny Plzeň.

Je to už 120 let, kdy se s velkou slávou otevřela zbrusu nová budova městského divadla ve Smetanových sadech. Slavnostním představením byla opera Libuše od Bedřicha Smetany. Kulaté výročí si chtějí divadelníci připomenout velkou výstavou, která provede zájemce historií vzniku této novorenesanční budovy.