Seznam národních kulturních památek doplnilo osm historických objektů. Mezi nimi je i zástupce z Plzeňského kraje. Památkou s nejvyšší ochranou státu se stal bývalý augustiniánský klášter v Pivoni na Domažlicku. Tato stavba z druhé poloviny 13. století má za sebou pestrou historii. Památku využívala armáda, zemědělské družstvo a nevyhnul se jí ani požár. Objekt zachránili před zřícením nadšenci z občanského sdružení Aurelius.
„Každá z nově prohlášených národních kulturních památek je výjimečná svojí hodnotou, ať již mimořádnou architektonickou, uměleckohistorickou, urbanistickou či krajinotvornou. Je dobře, že pokračujeme v zavedené praxi, která nám umožňuje rozšířit či obohatit spektrum našeho kulturního dědictví, ale i naše poznání o minulosti jako takové. Dnešní soubor národních kulturních památek je dalším významným dílem do mozaiky našeho historického vědění i souvislostí,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Klášter v Pivoni byl v 19. století upraven na zámek. Po válce jej využívala armáda i zemědělské družstvo. Další pohroma přišla v roce 1953, kdy celý areál zachvátil požár. Kdysi honosný klášter postupně chátral a na opravy se nemyslelo. Na počátku tohoto tisíciletí patřil již zdevastovaný klášter nedaleké obci Mnichov, která ovšem neměla dostatek peněz, aby se pokusila klášter zachránit. Naděje svitla v roce 2002, kdy za symbolickou jednu korun získalo objekt sdružení Aurelius, které tam působilo 15 let a díky němu objekt ještě stojí.
V Plzeňském kraji je zatím 25 národních kulturních památek, z toho je 23 nemovitých a dvě movité. Pouze Pivoň a zámek v Týnci na Klatovsku jsou plně ve vlastnictví soukromých fyzických osob, ostatní NKP v kraji patří státu, církvi nebo obcím.
„Během té doby jsme do záchrany a zajištění objektů investovali desítky milionů korun, podařilo se areál zachránit před další devastací a před zřícením dalších částí. Než jsme přišli, zřítila se postupně dvě křídla, celá stavba se hýbala. Postavili jsme například opěrnou železobetonovou zeď, měnily se krovy, dělaly střechy," popsal Ladislav Henek z Aurelia. Na celkovou rekonstrukci bylo podle tehdejších odhadů třeba kolem 300 milionů korun.
Spolek se ale dostal do potíží a jeho členové už zkrátka neměli sílu bojovat se všemi úskalími. Než našel bývalý klášter nového majitele, nastoupili do akce vandalové a zloději, kteří ukradli třeba měděné svody a do budovy začalo opět zatékat. Vlivem toho se propadla zem a sklep. Časem se podařilo najít nového soukromého vlastníka.
Sobota, 29. října 2022, 18:25
Poběžovice na Domažlicku zahájily obnovu svého zámku. Po 20 letech, kdy památka chátrala, začali stavbaři opravovat barokní krov a střechu na nejzchátralejší části. Město už požádalo ministerstvo kultury o prohlášení zámku národní kulturní památkou,...
„Můj záměr byl hlavně dát tomu klášteru naději a šanci do budoucna. Za těch několik let po odchodu sdružení Aurelius se ten stav vrátil zase o roky zpět. Určitě je nereálné komerční využití třeba typu hotelu, nechci tady ani mít soukromé bydlení. Do budoucna by bylo hezké, kdyby se tady konaly kulturní akce a třeba se scházely děti z obou stran hranice, ale nejdřív se musí najít cesta pro budoucnost," popsal současný majitel, který si nepřál zveřejnit jméno. Žádné konkrétní plány s areálem zatím nemá. Klášter je teď nepřístupný a lidé si ho mohou prohlédnout nebo vyfotit jen z veřejných cest.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější část kulturního bohatství Česka a vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, jichž je mnohem více. Návrhy na národní kulturní památky musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo ministerstvo kultury, projednat vláda.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
