pátek 2. prosince 2022 Blanka

Konec Líní by znamenal náš zánik, říkají členové Classic Trainers, kteří pečují o historické skvosty i muzeum

Velké obavy panují mezi provozovateli leteckých škol i dalších firem působících na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Jinak tomu není ani u spolku Classic Trainers, který má ve svém hangáru devět letounů, přičemž nejstarší je z roku 1942. Unikátní stroje mohou lidé pravidelně vidět v rámci leteckých dnů, Slavností svobody anebo při dnech otevřených dveří. Pokud by ale letiště skutečně muselo ustoupit stavbě gigafactory, neměli by kam celou svou rozsáhlou sbírku přemístit.

„Náš spolek začal fungovat v roce 2010, kdy jsme pořídili první letadlo, tím byl dvouplošník Stearman. Postupně se k nám přidal Radim Vojta s letounem Harvard. Ještě ten rok se koupil také švýcarský stroj Pilatus. Během dvou let jsme měli tři letadla. Dále přibyl letoun Stinson a v roce 2013 se k nám přidal i Angličan Stephen Stead se svým Spitfirem. Začalo se to nabalovat. Postupně jsme rekonstruovali hangár a začali pracovat na muzeu. Stála za tím spousta práce,“ popisuje vznik spolku jeho zakladatel Jiří Horák, který patří spolu se svým kolegou Radimem Vojtou mezi jediné dva Čechy, kteří usedají do kokpitu legendární britské stíhačky.

Pilotovat ikonickou stíhačku Spitfire je velká zodpovědnost a pocta, říká Jiří Horák

Od skládání plastových modelů až do kokpitu nejslavnějšího britského válečného letounu. To je cesta Jiřího Horáka, pilota a zakladatele spolku Classic Trainers. Právě díky nadšencům jako je on, můžeme na nebi kousek od Plzně spatřit historická...

„Člověk k létání na historických letounech musí přistupovat s pokorou. Když tu pokoru nemá, tak se dřív nebo později zabije. Také jsou to nenahraditelné exponáty. Jakmile s tím jednou havarujete, tak to letadlo nenávratně zmizí ze světa. Samozřejmě, že se dá opravit, ale je to velmi složité a nákladné,“ říká Horák.

Aktuálně má Classic Trainers ve svém týmu 26 členů a každý má svou roli. Od pilotů přes údržbu až pro ty, kteří se starají o muzeum. Právě tam podrobně mapují více než stoletou historii létání nad Plzní. K vidění jsou tam různé artefakty, části zřícených bombardérů, výbava pilotů nebo jejich osobní věci. Nezanedbatelnou součástí jsou vitríny věnované Západočeskému aeroklubu a jeho členům bojujících v řadách RAF.

Boeing B 75 Stearman byl prvním letounem, který ozdobil sbírku spolku. Na fotografii se zakladatatelem Classic Trainers Jiřím Horákem

„A kam bychom měli jít?"

Od léta se vede nepřetržitá debata o tom, jaký stihne osud letiště v Líních. Mnozí se obávají, že zanikne podobně jako tomu bylo například v Žatci. Zástupci leteckých škol přiznali, že by museli svá letadla rozprodat, protože je nemají kam dát. S místem má problém i spolek s historickými letouny.

„Určitě by naše sbírka nezůstala pohromadě, protože to nemáme kam dát. To máte kromě letadel i náhradní díly, depozitář, dílny. Byl by to pro nás obrovský problém. Tohle všechno tu budujeme přes deset let a pak přijde nějaký soukromý investor, píchne prstem do mapy a rozhodne, že to má zničit. To je přece úplně absurdní situace,“ neskrývá Horák své rozhořčení.

FOTO: Stovky lidí přišly podpořit piloty z Líní, odmítají likvidaci unikátního letiště kvůli stavbě gigafactory

Davy lidí z celé republiky dnes přijely podpořit plzeňské piloty, kteří se snaží bojovat za záchranu unikátního letiště. To by mělo ustoupit továrně Volkswagenu, jež by tam chtěla vyrábět komponenty do baterií pro elektroauta. Protest svolal...

„Naše letadla jsou poměrně veliká a potřebují určité zázemí. Byla by to obrovská komplikace a myslím si, že by to pro nás bylo likvidační. Takto těžké a staré stroje nemohou létat z krátkých ploch, musí být také celoročně v suchém hangáru,“ postěžoval si jeho kolega Miroslav Tomana.

Spolek má k dispozici hangár o ploše tisíc metrů čtverečních. Najít další takový je takřka nemožné a postavit nový by stálo několik milionů korun. „U nás to také není jen o letadlech. Máme tady muzeum zaměřené na historii plzeňského létání a na západočeské rodáky. Nemá přece smysl, aby toto muzeum bylo někde daleko za Plzní,“ podotýká Michal Krechowski, která má na starost propagaci i fotodokumentaci k výstavám.

„Od samého začátku spolupracujeme s městem v rámci Slavností svobody, kde každoročně létáme nad vojenskou kolonou. Účastníme se i přeletů nad pomníky v rámci pietních aktů v Plzeňském kraji i po celé republice. Samozřejmostí jsou také letecké dny,“ doplňuje.

Tím vším se postupně dostali do širšího povědomí. Také dny otevřených dveří v Hangaru 3 jsou velmi populární a denně tamtudy projde tisícovka návštěvníků. Letos naposledy se muzeum pro veřejnost otevře 26. listopadu od 13.00 do 16.00 hodin. Více informací najdete ZDE.

Volkswagen by měl o lokalitě pro svou továrnu na výrobu baterií do elektroaut rozhodnout mezi Českem, Maďarskem a Polskem do konce letošního roku. To ale znamená, že v listopadu by měl od české strany získat garantovaný příslib vyřešení nezbytných podmínek. Mezi ty patří změna územního plánu, vybudování zdrojů vody a energie nebo silničního přivaděče.

Případná výstavba gigafactory na 185 hektarech by mohla začít ve třetím čtvrtletí roku 2024 a továrna by mohla vyrábět v roce 2027. Počítá se s postupným vytvořením více než 4000 kvalifikovaných pracovních míst, uvedl člen představenstva Škody Auto Martin Jahn. Hodnota továrny má být 120 miliard korun.

Čtete také:

Štítky Classic Trainers, Gigafactory, letiště Líně, Volkswagen, Jiři Horák, historie, plzeňští letci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.