Slova o tom, že čeští zemědělci lidem zdražují potraviny, razantně odmítá prezident Agrární komory Jan Doležal. V dalším díle seriálu Bez servítků reaguje na výroky prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. „Do cen se promítají ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,“ říká.

Zatímco ještě před lety patřili Češi mezi plýtvače jídlem, dnes je to naopak. V popelnicích končí jen zhruba pět procent potravin. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy změnil chování zákazníků především nárůst cen v obchodech. Kdo na aktuální situaci vydělává nejvíce a jak měla vláda mírnit dopady narůstajících cen? Nejen o tom se rozpovídal bývalý náměstek ministra financí v dalším díle seriálu Bez servítků.

Je to jen pár dnů, kdy mohou čeští zemědělci díky výjimce ve velké míře otravovat přírodu a všechna v ní žijící zvířata. První krok k tomu udělal v polovině února státní Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který povolil až do letošního 21. června používat zvýšené dávky brutálních jedů – konkrétně Stutox II a Ratron GW ve volné přírodě. Argumentoval přitom údajnou přemnožeností hrabošů a hrozícími škodami. Zemědělci tak dostali volnou ruku k tomu, aby mohli po čtyři měsíce trávit českou přírodu.

V Plzeňském kraji se do dnešního protestu zemědělců zapojilo až několik stovek traktorů, nákladních aut a podobně. Jen na Rokycansku a jižním Plzeňsku to bylo přes 60 strojů. Zemědělci vyjeli také na severním Plzeňsku, na Domažlicku, Tachovsku a Klatovsku. V celém kraji se do akce zapojilo zhruba 300 strojů, některé byly opatřené transparenty. Zemědělci nejezdili tak, aby blokovali nebo zdržovali dopravu, chtěli především upozornit na změny v dotační zemědělské politice státu.

Pěstitele v Plzeňském kraji zatím netrápí mimořádně teplé dny, které v regionu trvají zhruba týden. Doufají však, že nepotrvají dlouho. Už ve čtvrtek se má začít ochlazovat. Pokud by lednové teplo trvalo tři čtyři týdny, byl by to pro sadaře problém, protože stromy už by začaly pučet. Špatný by také byl rychlý přechod do velkých mrazů. Sadaři teď provádějí zimní prořezávky stromů, které potrvají několik týdnů.

Každý rok řeší majitelé sadů ten samý problém. Kdo sklidí úrodu? Češi o tuto krátkodobou sezónní práci zájem nemají, a tak sem jezdí hlavně pracovníci ze zahraničí. Nejvíce z Ukrajiny, Rumunska a Bulharska. Jenže teď je situace o to komplikovanější, že prakticky nikdo netuší, co bude. Pokud se kvůli pandemii opět uzavřou hranice, nebude mít kdo stromy očesat.

Vysoké teploty nemají vliv jen na lidi a jejich domácí mazlíčky, ale i na hospodářská zvířata. Ve vztahu k horkému počasí musí chovatelé dodržovat některé povinnosti.

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Plzně uložili pokutu 150 tisíc korun zemědělské firmě z Tachovska. Větší objemy nebezpečných látek z kravína v Úšavě, konkrétně chlévská mrva, hnůj a močůvka, se vsakovaly volně do půdy.

Až k minus 17 stupňům Celsia padaly ve středu ráno teploty na Šumavě, pořádně ale mrzlo i v nížinách. Tam se teploty pohybovaly v rozmezí od minus šesti do minus devíti stupňů Celsia.

Ovocnáři a zemědělci jsou opět v ohrožení, noční mrazy zasáhnou v první polovině tohoto týdne většinu území naší republiky. Mrznout bude zejména v nižších polohách, kde může mráz spálit zejména kvetoucí ovocné stromy, keře i další rostliny.